Ztracená
Dobrý den… Proč se jmenuje muj přiběh ztracená asi všichni vime, jsem ztracena sama v sobě. Došla jsem skoro na pokraj?ale ještě se držím? Vše začalo před třemi roky, když jsem jako malá třinácti-léta po obličeji hezká holčička (vážila jsem 64kg na 161cm )začala s dietami které začínaly, tak neškodně?cítila jsem se dobře?a konečně jsem se nemusela stydět za své bříško a zadek?ale co se zdálo tak nevinné?se náhle změnilo v drastické týrání sama sebe?za celý den jsem jedla jedno jablko a největší radost jsem měla,když jsem celý den vydržela nejíst.(vážila jsem 50kg) Pak si toho začala všímat má mamka a začala mě podvědomě lákat k jídlu?dělala to tak dlouho, až jsem nedokázala odolat.A postupem času jsem dokázala zežrat neuvěřitelně moc jídla?začaly výčitky svědomí a já jsem utíkala na záchod?zvracení šlo samo a hladce, ale ne vždy, proto jsem si dokázala vypumpovat žaludek horkou vodou, nebo v lepším případě strčit celou ruku do krku?tak to trvalo každý den celé dva roky a půl, bylo to hrozné ztratila jsem sebevědomi a hlavně sama sebe?připadala a pořád si připadám jak vypasené prase, proč připadám?…protože v tom pořad jedu (začala jsem zvracením přibývat na váze, asi neumím tak dokonale zvracet, teď vážim 58kg) a nemam odvahu se jít léčit. Jsem na mé vysněné střední škole na kterou jsem chtěla jit už od malinka a nehodlám si pokazit život tím, že mě kupa psychologů zavře někam?a budou mě učit se stravovat od začátku? Vím, že jsem nemocná?a možná i blázen a zrůda?ale ta škola je pro mě vše?Tak teď už jen čekám co bude dal?.:-)Dobrý den?Proč se můj příběh jmenuje ztracena asi všichni víme, jsem ztracena sama v sobě. Došla jsem skoro na pokraj?ale ještě se držím? Vše začalo před třemi roky, když jsem jako malá třinácti-léta po obličeji hezká holčička (vážila jsem 64kg na 161cm )začala s dietami které začínaly, tak neškodně?cítila jsem se dobře?a konečně jsem se nemusela stydět za své bříško a zadek?ale co se zdálo tak nevinné?se náhle změnilo v drastické týrání sama sebe?za celý den jsem jedla jedno jablko a největší radost jsem měla,když jsem celý den vydržela nejíst.(vážila jsem 50kg) Pak si toho začala všímat má mamka a začala mě podvědomě lákat k jídlu?dělala to tak dlouho, až jsem nedokázala odolat.A postupem času jsem dokázala zežrat neuvěřitelně moc jídla?začaly výčitky svědomí a já jsem utíkala na záchod?zvracení šlo samo a hladce, ale ne vždy, proto jsem si dokázala vypumpovat žaludek horkou vodou, nebo v lepším případě strčit celou ruku do krku?tak to trvalo každý den celé dva roky a půl, bylo to hrozné ztratila jsem sebevědomi a hlavně sama sebe?připadala a pořád si připadám jak vypasené prase, proč připadám?…protože v tom pořad jedu (začala jsem zvracením přibývat na váze, asi neumím tak dokonale zvracet, teď vážim 58kg) a nemam odvahu se jít léčit. Jsem na mé vysněné střední škole na kterou jsem chtěla jit už od malinka a nehodlám si pokazit život tím, že mě kupa psychologů zavře někam?a budou mě učit se stravovat od začátku? Vím, že jsem nemocná?a možná i blázen a zrůda?ale ta škola je pro mě vše?Tak teď už jen čekám co bude dal?.:-)