Už s tim chci zkončit

Byla jsem úplně normální holka.Je mi 16 měřim 168 cm a vážila jsem 55kg.Chodila jsem na aerobik,byla veselá,praštěná,vše mě bavilo a se všema jsem vycházela a rychle jsem se seznamovala.Trable a depky s mojí postavou sem měla už dlouho,ale nikdy to nebylo tak hrozný a nevydržela jsem držet dietu.Potom sem potkala super kluka a nevim proč, měla jsem dojem,že musim zhubnout, abych se mu líbila.Řikala jsem si,že se k němu hodí nějaká modelka a né já.Začala jsem blbnout s jídlem,ale nebylo to kuli němu.Prostě už mi bouchli nervy a já si řekla dost.Teď to vydržim-mam důvod-Honzu.Vždycky jsem chtěla být hubená mít krásný plochý bříško..A tak jsem přestávala jíst,až sem zkončila na jabkách a sem tam místo jablka sem snědla nízkotučnej jogurt a samozdřejmě sem hodně pila jen vodu.Začala jsem hubnout a byla sem šťastná.Za týden sem zhubla 4 kg a každym dnem to šlo dolu.Po chvíli už mi byly vidět žebra,ramena,páteř-prostě mi začínali být vidět kosti, ale to břicho mam pořád.Máma si toho všimla a odvedla mě k doktorce.Tam ted chodim pravidelně na převážení.Teď vážim 46 vim neni to zase tak málo a já to vim a chtěla bych konečně zhubnout to nechutný břicho.Moje BMI je 16,6.Úplně mě to změnilo.Začala jsem do toho padat,říkají mi to všichni.Aerobik a cvičení mě baví dál,ale jinak nemám náladu na nic.Je mi pořád blbě,všechno mě bolí,padaj mi vlasy,bolí mě oči,svali,nic neunesu a neudržim.Menstruaci mam jen díky hormonální antikoncepci.Mam problémy se spanim.Dřív sem byla spáč ale ted? sem vzhůru třeba v 6,nebo se každou chvilku budim.Se všema se hádam,doma je to k nevydržení(někdy).Pořád do mě něco cpali a já to nesnášim tak sme se pohádali..Nemam potřebu se s někym bavit-dřív sem byla hrozně ukecaná.Každý den mam depky,které si nikdo nedokáže představit.Vim,že lidi kolem mě to mají těžký a bojí se o mě,ale já už chci dosáhnout mého cíle.Všechno co snim tak si vyčítám,brečim a nenávidim se.Dneska sem k snídani snědla kornflexy a měla sem depku že si pro mě musela máma doject do školy.Hrozí mi nemocnicí,ale já tam nechci být 4 měsíce,ale chtěla bych pomoc.Chci začít normálně jíst,ale mam panickou hrůzu z toho že přiberu.Vim,že dřív nebo později jíst stejně začnu,bud v nemocnici a nebo to dokážu sama,protože jinak bych asi umřela.Mam hrozně ráda děti a chci mít svoje vlastní a to je jeden z hlavních důvodů proč se z toho chci dostat..už mě to nebaví..S Honzou jsem půl roku a on tohle semnou všechno celou tu dobu trpí a já jsem mu za tohle všechno vděčná.Vděčná sem i rodičům i když vim co jsem jim způsobila.Mamina kuli mě každou noc brečela,sestry taky,babičky,kamarádky a kamarádi..Všichni mi řikaj at přiberu že takhle jsem moc vychrtlá,že mam přibrat zpět na mojí váhu, že jsem předtim byla krásná.Jenže já se jeden den rozhodnu že s tim zkončim-něco s nim a je to všechno zpátky.Tuny výčitek,brek atd..Když vidim nějakou hubenou holku závidim jí a přeju jí to a chtěla bych tak taky vypadat.Vim že každej je jinej,že nikdy nebudu mít postavu jako holka ktreou sem třeba viděla. Chtěla bych vám říct zůstaňte takoví jaký ste holky.Kluci vám nestojej za tohle všechno co vám tu píšu.A když už je to kuli klukovi,tak ten s vámi chodí proto,že se mu líbíte takoví jeký ste,protže kdyby ste se mu nelíbili tak si vás nevybere.A jestli vás anorexie dostane,tek se může stát že vás opustí,protože ne každej kluk tohle vydrží.Je to nápor na nervy a na psychiku,což vim od mého kluka který kuli mě brečí a prosí mě at už s tim přestanu.Každá holka je krásná a nezáleží na tom jestli má o 5kg víc nebo mín.Prosím snažte se z toho vyhrabat včas..Zbytečně ztratíte kus svého krásného a krátkého života a za to vám to nestojí.Myslete na lidi kolem vás a né jen na sebe.Jim se takhle líbíte.Držim vám palce.Já už se toho taky chci zbavit a moc se snažim.My to zvládneme!! papa vaše Míša.PS:dyštak se ozvěte na icq:286-316-682