Takže začalo to před 2 lety…

Takže začalo to před 2 lety… Jela jsem s bráchou a jeho kamarády na tábor kde byli stany s pod sadou…ihned jsem si tam našla kámošky…. Museli jsme jít první den až do tábora pěšky když jsme přišli podával se guláš,ale já si ho nevzala neměla jsem hlad a ani chut… druhý den jsem si taky nic nevzala a kámoška mi říkala že sem divná a tak šla za zdravotnicí…a ta si semnou chtěla promluvit říkala mi že jestli nebudu jíst tak že půjdu do nemocnice na umělou stravu… byla jsem tam 9 dní-z 14 za celých 9 dní jsem snědla jeden suchý rohlík a to už jsem tušila že to semnou jde z kopce….ten 8. den jsem jela do nemocnice,protože jsem si zlomila nohu…a tak jsem potom měla 3 sádry….když jsem přijela tak jsem viděla hlouček fakt pěkných kluků a mezi nimi i mé good kámošky tak sem za nima šla a oni se normálně bavili….ale najednou se jeden kluk zeptal jestli tady někdo neviděl tu anorektičku….a ted se všichni podívali na mě a ten kluk hned začal že to tak nemyslel…ale já sem se s berlemi odkulhala do stanu a bylo mi to líto….všichni kteří chodili kolem ke mě posílali litostivé pohledy….potom sem odjela domů….později jsem vůbec nejdela ale neuvjedomovala jsem si že to může být anorekcie…až ted po dvo letech mi došlo že trpím mentální anorexií….ted bych to chtěla vrátit a myslím že se o to ted s vámi můžu pokusit….tak děkuju jestli jste si to tedkom přečetli a byla bych ráda za vaše názory… tedkom mě ve škole duševně i psychicky šikanují a nemám ani kamarády…jen jednu kámošku mojí nej Verču je to fakt super holka a tímto bych jí chtěla poděkovat jak mě zatím drží…. jinak už nemám nikoho před týdnem jsem si podřezala žíly….bohužel se mi nepovedlo zabít….šla jsem do školy a tímto činem jsem ztratila všechny kamarády a učitele kteří to ví….myslí si že patřím do blázince….třídní to řekla i rodičům takže to byl velký průšvih ale zvládla jsem to….a doufám že už nikdy nebudu chtít spáchat sebevraždu jen myšlenka na mé přátele mě dokáže odradit….ještě jich mám spousty že se ani nedají spočítat…