Tak jsem za vodou

Ahojik Tak jsem se dneska rozhodla Vam napsat… Zdrava uz jsem par mesicu(2-3)ale napsat Vam o tom jsem rozhodnuta az ted… Proc???jako vzdy nevim,asi proto,abych dala lidem bez nadeji novou nadeji… Byla jsem jako Vy-anorekticka s depresemi.Jidlo,jidlo,jidlo…vsechno jen jidlo…nevidela jsem kolem sebe,ten svet,co videli ostatni,videla jsem jen sebe a jidlo.Nenavidela jsem ho a milovala…byla to divna doba.Ze zacatku jsem jen blbla s dietama,vsak to znate,jednoho dne si reknete „budu drzet dietu“ a druhy den uz sedite na posteli s tabulkou cokolady a rikate si „tak od zitra…“,ale me tohle nevinne „blbnuti“ preslo v anorexii.Tabulka cokolay pro me po par tydnech neznamenala vybornou lahudku,ale kalorickou bombu,po ktere bych urcite vazilla 100kilo!!!Pripravila jsem se o nejkrasnejsi leta zivota,predcasne jsem nazorove dospela(i kdyz ty zdrobneliny ktery jsou mym zlozvykem by nasvedcovaly detskost,neni tomu tak,na 14let co mi je jsem az moc stara vnitrne) a prestala jsem se byvit s vrstevniky.Nezajima me,ze holky od nas ze tridy jsou zamilovane kazdy den do jineho kluka(i kdyz to k nasemu veku patri,ze?),ja v lasce vidim neco krasneho,treba sveho kluka miluju uz skoro rok,za tu dobu moje kamoska vystridala asi 8kluku a to nemluvim o tom,kolik jich „miluje“ najednou.Vim,ze to k nasemu mladickemu veku patri,ale ja takova nejsem a uz nebudu,protoze anorexie mi vzala tuhle detskost a bezstarostnost…jsem mozna detinska ale ne detska…a bezstarostna???to uz vubec ne:(no reknete,koho z vas ve 14zajimaly problemy sveta???hladomor,aids,rakovina,chudoba,atentaty,bomby…ja se o tyhle veci zajimam a neumim si predstavit stravit cely den jen s myma uhyhnanyma spoluzackama… Chci jen timhle prostrednictvim rict,ze uzdravenim se vem veci,o ktere vas anorexie pripravila,nevrati…nevrati se uz nikdy!!!ale i presto,preci je krasne zit bez anorexie,bulimie,zach,prejidani…zivot prece neni o jidle!!!uzdraveni je dar a kazdemu z nas bude jednou dan,musite doufat a snazit se ho dostat-treba si stoupnete do fronty… pusinka