SPLNENY SEN ZA CENU BULIMIE

Precetla jsem mnoho Vasich pribehu a chci se podelit o ten svuj, protoze uz nevim jak dal. Nevim kde presne zacit, protoze muj pribeh je snad na celou knihu. Nuze, vzdy uz od malicka jsem si pripadala v zavesu sve dokonale sestry. Byla to divka snu vsech muzu kolem nas.Byla ode mne starsi rok a pul. Mnela nadhernou stihlou postavu, krasne blond vlasy, dokonalou tvar. Ja? vsichni tvrdili, ze jsem taky hezka mlada blondynka, ja si vsak nikdy hezka nepripadala a myslela si, ze to rikaj jen aby mne neurazili. Vedela jsem, ze jsme si samozdrejme hodne podobne, ale ona vazila tech necelych 50kg, kdezto ja vzdycky kolem 60kg. Pak ale ma dokonala sestra otehotnela a vdala se. V te dobe jsem ale zacala silene bojovat se sebou samotnou k dokonalosti. Chtela jsem od zivota neco vice-proste jsem nebyla spokojena. Trosicku jsem zhubla a vydala se do sveta modelingu. Nikdy nezapomenu jak osklive kacatko jsem si pripadala pri pohledu na ty nadherne divky. Ale ja se nevzdavala a bojovala. Behem 2 let jsem se podridila liposukci-stehen, bricha, bocni casti bricha. Pote nasledovala operace prsou. Samozdrejme jsem si navazala dlouhatanske vlasy. Co tim chci rict? Proste nikdy jsem nebyla spokojena s tim jak vypadam. Jednou si mne sef zavolal ukazal listinu a rekl HOLKA JSI NEJLEPSI ZE VSECH. Ja? to proste nemuze byt pravda. Nikdy jsem neverila, ze bych mohla byt hezka a uz vubec ne ta nej. Nikdy jsem se tak nevidela. Az jednou z vysileni jsem se proste na molu sesypala. V te dobe jsem uz bojovala s bulimii 2 roky. Zrovna jsem si v te dobe nasla nynejsiho pritele do ktereho jsem se beznadejne zamilovala. A tak po jeho nalehani jsem se modelingu vzdala, vedela jsem, ze mne to hrozne vysiluje a nici. Ale co se zmenilo? Ja sice nepracuji, ale bulimii mam porad a nevim jak z toho kolotoce ven. Tim, ze nepracuji mam cas k precpavani. Dodneska si vubec neverim, i kdyz mne lidi na ulici zastavuji a rikaj, ze jsem opravdu krasna, strkaj mi vizitky modelingovych agentur. A ja? ja netouzim po nicem jinem nez ukoncit tudle odpornou nemoc. Mam skvelyho pritele a chci se uzdravit. Chci byt normalni. Nemit problemy s jidlem=BULIMII. Hrozne mne to vycerpava. Mam vse k tomu byt tak hrozne stastna a pritom jsem tolik nestastna. Uz proste nevim jak dal. Chci s tim zkoncovat, ale nevim jak. Chtela bych si najit kamaradku, ktera je stejne nemocna jak ja a pomoci si navzajem. Mozna to spolecne dokazem.