Nedá se z toho ven.Přečtěte si to.to je realita …

No,myslím,že tady nebudu psát pro vás asi žádné novinky.Takže jen zhruba zhrnu jak to začlo.Začala jsem v létě.Jen tak.Protože jsem se sama sobě nelíbila.řekla jsem si jednoho dne dost a tvrdě jsem šla do diety.Teda tehdy pro mně bylo tvrdě,že jsem si odpustila veškeré sladkosti,jedla jsem jen celozrnné pečivo,zeleninu,jogurty…Denně jsem sportovala…Tak to šlo dva měsíce..Nějaké změny přišly,ale ne nějak razantní.Po chvíli mi to přestalo stačit.V září,když jsem nastoupila do 9.třídy jsem se rozhodla vypustit obědy.Začla jsem dost omezovat jídlo ..A pak jsem měla narozeniny.V říjnu.Bylo všude tolik neskutečných dobrot …Které jsem milovala.řekla jsem si,tak jeden den.Jeden den si udělám takový fajn.Neuvěřitelně jsem se nacpala.Chtěla jsem všechno sníst,všechno ochutnat.Ptž to měl být jen jeden den.A zítra už bych nic nemohla,tak honecm…Nacpala jsem se a měla výčitky…Zvracení jsem párkrát zkoušela ale nikdy mi to nešlo.Ale ty výčitky byly děsné ….Rozhodla jsem se to zkusit.Zalila jsem se pořádně vodou A šla…A ono to šlo.Po pár chvilkách jsem byla úplně prázdná …A zase šťastná…Byla jsem spokojená jak lehce to šlo…Jenže to mi nestačilo.Nebyl to jen jeden den.Výjmečný.Jak jsem myslela.Příští týden přijela teta,mamka napekla a já zase udělala ,,vyjímku“.Zase to šlo všechno ven..A tak se to rozjelo.Bylo to v sobotu.V neděli jsem se vážila a zjistila jsem,že jsem přibrala.Jejda.řekla jsem si,že zkusím být jeden den v pondělí bez jídla.Ale tenkrát byla ještě neděle.Dieta měla být až od pondělka,takže jsem šla směle do jídla.A všechno co bych jinak nemohla…Všechno jsem snědla.Neuvěřitelné množství.A zase šlo všechno ven.V pondělí jsem to v pohodě zvládla bez jídla.a ještě jsem zhubla.To se mi líbilo.Viděla jsem,že to co naberu přes víkend můžu přes týden shodit.V úterý jsem jedla zase normálně,ve středu hladovka,ve čtvrtek normál a pátek hladovka.Rodičům jsem něco říkala,ničeho si nevšímali..Přes týden to šlo v pohodě…To byly hladovky.Postupem času už jsem hladověla od pondělku do pátku.Ale víkendy jsem musela před našima při společných obědech něco jíst…Snědla jsem toho moc a vše vyzvracela.Tak vypadal můj víkend.A týden hladovění….Pak jsem začla s modelingem.Měla jsem první casting,takže přejídání nepřipadalo v úvahu.Začala jsem hladovět.Několik týdnů….Zhubla jsem krásně.Mně se to líbilo,ale ostatním moc ne.Byla mi zima,byla jsem mrská,úplně slabá,bez síly…Ale pořád jsem se musela držet.Chtěla jsem…Den před castingem nebyl naši doma,já si pustila telku,napustila vanu horkou,ptž mi byla pořád zima a koupala se.Když jsem vstala z vany,začaly se mi obraz plnit kolečky…Mžitky trvaly chvilku..Pak už nic nevím.Probudila sem se o po třech hodinách na zemi promrzlá v koupelně.Naši naštěstí ještě nebyli doma.Bylo mi hrozně.Sebrala jsem veškerou sílu,uklidila po soě a šla spát.Casting vyšel,A já měla na chvíli pokoj.Ještě po castingu se šlo do restaurace..Takže zase šlo všechno do starých kolejí….Víkendy přejídání,zvracení,přes týden hladovka…Ale nastaly vánoce.Doma,kdy jsem byla s našima pořád…Nechodila jsem ven,neviděli mně lidi,takže mi bylo vcelku jedno jak vypadám…Přejídala jsem se neskutečně…Nedalo se to udržet…Pár dní jsme aji zvracela,ale potom mi otekl krk a slinné žlázy a už jsem nemohla ani polykat.Talk jsem se na zvracení vykašlala.Za vánoce jsem neuvěřitelně přibrala.stiděla jsem se jít do školy.že to na mně lidi poznají !!!Naštěstí jsem onemocněla a ve škole byla jen jeden den.potom týden doma.Jenže to byl stejný problém.nedalo se to.prostě jsem to nezvládla.A zase přibrala.Po nemoci jsem zase hladověla a zase přejídala a zvracela ..Jednoho dne jsem se rozhodla s tím skončit.Rozhodla jsem se dojít na váhu,kterou jsem chtěla a tu udržovat.žít jak normální lidi.Ale zjistila jsem,že to nejde.Neuměla jsem si dát normální porci.když jsem jí dojedla,měla jsem nutkání si přidat.Zase a zase a pak už jsem si říkala,že jsem toho stejně snědla moc tak to rovnou půjdu vyzvracet…Zjistila jsem,že už neumím jíst jak normální člověk.Že myslím pořád jen na jídlo.na to co si můžu a nemůžu dát…Na to jak je kdo tlustý…Zjistila jsem,že už jsem v tom a nedá se jít ven…A teď?Momentálně teď sedím z nafouknutým břichem,cítím jak mi ve střevech pracuje to projímadlo,jsem ubrečená a zdeptaná,ptž jsem včera hned po škole běžela do obchodu,nakoupila si za kapesné jídlo,to doma po tajnu snědla,aby naši nic nepoznali,pak ještě nějaké jídlo z lednice a šla to zase zvracet.Bolí mně krk,nemůžu polykat a mám výčitky svědomí..proč jsem se neudržela?proč?? řeknu vám to jednoduše…Ať si každý odsuzuje bulimičky a anorektičky jak chce.Já jsem nikdy nechápala proč to dělaj.Proč se přejídají a proč to pak zvrací ??? Teď to vím.Teď je mi všechno jasnéé…Máme to v hlavě prodtě všechno jinak.prostě si řeknu,že dneska nic jíst nebudu.Ale pak jdu kolem ledničky a řeknu si,tak začnu s tou dietou až od zítřka…Ale dneska se nebudu přejídat.Budu jíst jako normální lidi.Pak oevřu ledničku a uvidím tam tolik mnou oblíbených věcí…A řeknu si,že bych si dala to a to a to ..¨Najednou si řeknu.Tak jo,dneska naposledy si dám věci,které nemůžu.A pustím se do toho.Jím a jím vše…A říkám si,tohle už jím naposledy..Přitom vím,že to naposledy není.že za týden bude to samé.Ale jen tak,pro uklidnění,nebo..možná,že v tu chvíly tomu fakt věřím ….Prostě si řeknu,chci být štíhlá a tohle štíhlé jíst nemůžou.Takže dneska naposledy.Dneska to jím naposledy a musím si to všechno užít.Chci si to užít.Vychutnat.Když už to zítra nebudu moct mít ..A jím a jím..Ke konci už je mi ze všeho blbě,už cítím,že to nejde,ale pořád se cpu.Vždyť je to naposledy.Pořád a pořád.Pak už to jídlo cítím i v krku.To se jdu pořádně napít a jduk záchodu ….A tak to je.To je realita……….. Já bych chtěla být zase normální,ale nechci k lékaři.Ne.Ptž to nechci řešit z nikým.Nechci aby se to někdo dozvěděl….Je to jen má věc.Má tajná věc…. Jestli někdo chce,budu si s váma ráda psát * * * ptž mi takové jsme.A jde se z toho ven jen těžko.Třeba to zvládnem,když si navzájem pomůžem….třeba ….