Možná vás to překvapí, ale momentálně sedí za klávesnicí muž

Zdravím vespolek. Možná vás to překvapí, ale momentálně sedí za klávesnicí muž. Další možná neobvyklá skutečnot je ta, že nepíši kvůli vlastnímu problému ale problému mé blízké kamarádky (možná jednou přítelkyně?). Nevím ze kterého konce to vzít. Je jí 25 a je to dospělá rozumná žena. Nechci zveřejňovat podrobnosti (abych taky nedostal za uši, že) ale jednu neosobní věc snad mohu. BMI 16. Znám ji v podstatě od malička, výdycky byla taková ptlounká, ale mám opravdu strach. Není z těch co by hubly podle plakátů, natolik jí znám. A často u ní jsem, myslím že by mi neuniklo, kdyby nějak častěji zvracela. Takže anorexii i bulimii bych asi vynechal. Přesto si myslim, jestli tam nějaká porucha není. Moc nejí ale prý prostě nemůže a já jí to věřím. Na jídelníček si nepotrpí. Jí cokoliv, kdykoliv. I Dort o půlnoci a nic si nevyčítá. Občas má ale slabosti, je malinko chudokrevná a i po menším úderu má dost modřiny. Často se snaží sníst víc, ale nejde to, že by opravdu „malý žaludek“? Někdy se jí udělá špatně, že třeba nemůže vůbec jíst. Žádný oběd ani večeře. Ale opakuji, psychicky je dost vyrovnaná, co jí znám (a věřte, že ke mě je opravdu velmi upřímná) nemá nějaké vnitřní problémy s váhou a hubnutím. Otevřeně jsem s ní o tom mluvil a ona to rozhodně necítí jako psych. problém. Ale svoji podváhu nepřehlíží. Ráda by měla víc, ale prý to fakt nejde. Nepíšu sem, protože bych jí snad nevěřil. Věřím ji víc neý komukoliv na světě. To by mě ani nenapadlo. Mám prostě o ni velký strach. Aby z toho neměla nějaké vážné následky. Spíš je jestli mi k tomu máte někdo co říct – podobný problém, nebo tak. Hmotnost kolísá mezi 45-49 kg. Cítím se docela provinile, že jsem to za jejími zády takhle odhalil, ale snad je to tady dost anonymní a já bych rád slyšel nějaký názor/radu?