Moje kámoška…je pryč

Tímhle příbehem bych vam chtela rict,abyste anorexii a bulimii nikdy nemeli,ja si znam svoje.Ne ze bych ja nekdy trpela anorexii,ale moje kamoska ano.Vsechno zacalo na tabore… ,,Ahoj Kato,tak jak ses vyspala?“padnou slova na moji kamosku Katku hned rano po brobuzeni. ,,Ani mi nemluv,celou noc jsem nespala.“zamumla.Sli jsme jako obycejne na snidani.Katka si nic nevzala,ale to mistarosti nedelalo.Vedela jsem ze u ni je hubenost obvykla,protoze je z takoveho rodu.Jenze dalsi den to prislo znova.Katka snedla za den jen dve housky.Tak jsem ji vzala k sestricce.Ta potvrdila ze se nic nedeje,je to pry v poradku. Par dni po tabore jsem se od mamky dozvedela ze je Katka v nemocnici.Ma mentalni anorexii.Okamzite jsem za ni bezela.Byla cela bleda,obrovske kruhy pod ocima,polamane nehty,vyhubla jako jeste nikdy,ruku celou kostnatou,i ta kost ji lezla.No proste hroznej pocit pri pohledu na ni.Vysvetlovala mi ze nechtela zhubnout,proste ji jaksi jidlo neslo do pusy a tak se to stalo.Me ale nepredsvedcila.Kdyz po roce a pul pustlili zz nemocnice,kazdy den jsem za ni chodila ji kontrolovat.Jednou jsem ji pristihla jak se váží a podruhe jak si dava prasky na hubnuti.Ty pilulky jsem vyhodila a celou noc nespala protoze jsem mela obavy o Kátu.Kdo by taky nemel strach o svoji nej kamosku ze?Nastesi mi kata potvrdila ze bribrala a bylo taky vidielne poznat ze pribrala.Asi tak po dvou mesicich jsem nasla ve schrance omluvny dopis,ze uz takovou hloupost nikdy neudela a ze me ma moc rada.A od koho ze byl ten dopis?Od katky,ktera opet byla v nemocnici.Jenze tentokrat jsem za ni prijit nemohla.Jeji kluk se zesipal,rodice malem chytli infarkt a jeji bracha se malem obesil.Proc ale?Katka byla mrtva…..