Lidi proberte se!!!

Je mi 20 let a ž 4 roky trpím bulímií. Když jsi vzpomenu na začátek něčeho co vlastně nikdy začít nemělo je mi hrozně. Někdy si říkám, že já nejsem vyníkem, ale okolí,(často ti nejbližší), které mi naznačovalo že nepatřím zrovna mezi hubený. Ale potom si začnu vyčítat, že jsem měla být silnější a nepodlehnout. Stalo se a mrzí mě to! Nejvíc mě štve, že obelhávám osůbky na kterých mi záleží a navíc, kteří za to vubec nemůžou. Snažím se být silná a někdy jsou dny ve kterých jím jako normální lidé, ale vypadáto jen na venek, protože s každým soustem ve me rostou výčitky a těch se zbavit nedokáži! Co stím? Jde hlavně o to , aby další mladé dívky nevpadly do tohoto koloběhu. Okolí si musí uvědomit, že někdy můžou říct něco na adresu dívky a za 10 minut na to zapomenoutm, jenomže ta dívka si kvůli pár slovům může zkazit život.