Jsem tak trochu zmatená

Ahojky, na tento web chodím nepravidelně už pár měsíců a hodně mě vždycky rozesmutní příběhy vás, kteří v tom, bohužel, jedete až po uši 🙁 .. Já jsem asi takovej trošku zvláštní případ … loni v srpnu jsem odjela s mamkou na dva týdny do Itálie za známým, který se zabývá zdravou výživou a stylem .. byla jsem normální teenager – při výšce 160 cm jsem vážila 52-54 kg .. jedla jsem hodně sladkostí a prostě vůbec nempřemýšlela o nějakých kaloriích .. jenže jak jsem tak poslouchala ty teorie, začalo se mi to líbit! Omezila jsem postupně sladkosti a smažená, těžká jídla a postupně hubla! … měla jsem hodně kritické období, kdy jsem za den přijmula třeba jen 2500 KJ, což je nenormálně málo .. za ten rok jsem zhubla neuvěřitelných 12 kg a teď kolísám mezi váhou 40-41 kg!! Když se podívám do zrcadla, vidím vychrtlou malou postavičku, ale nemůžu se dokopat jíst třeba sladkosti!! .. mamka mě objedla k doktorce zabývající se výživou, ale volný termín má až na konci srpna … V současné době přijímám asi 7000 KJ na den, jím těstoviny,müslli,polotučné jogurty, kuřecí,krůtí a rybí maso, celozrnné pěčivo,sýry, hodně ovoce a zeleniny a dbám na to, abych do sebe dostávala dost vitamínů a minerálů (kterých mám, podle krevních testů, naštěstí dost) … Zjistila jsem, že je mnohem lehčí zhubnout, než přibrat! Trošičku bojuju sama se sebou,ale na druhou stranu se těším, až mi ta doktorka stanoví jídelníček, po kterém naberu na nějakých 48 kg a budu zase ta spokojená, usmívající se, holka plná elánu a ne pomalu chodící troska!!! Vím, že si asi myslíte, že to není tak lehké, jak tady píšu, ale já BOHUDÍK nejsem ten případ, který by zkolaboval po pár soustech jídla proto, že by si myslet, že přibere půl deka .. měla jsem náběh na anorexii, vím to a přiznávám to, .. pomalu, ale jistě se z toho dostávám!!! a přeju to samé všem těm, co s tím bojují!! Držím pěsti a budu ráda, když mi napíšete …