Hladina
Ahoj lidi , vsechny VAs moc zdravim a myslim na VAs . Uplne si umim predstavit jak vypadate kdyz si ctete muj pribeh ….nekterym tecou slzy po tvari , nekteri si klepou na celo , hodne z VAs semnou souciti par me odsuzuje . Vim to , protoze jsme jedna z VAs a my jsme vsechny v jadru stejne . JEden pribeh je stejny jako ten druhy , vcelku je to vse jedna dlouha nekonecna story .Ikdyz sem tam se lisi konec , myslenka je zustava porad stejna . Zpet ke mne , budu ted naprosto uprimna . Sami dobre znate jak umime lhat , podvadet a ublizovat svym bliznim a hlavne vedome i nevedome sami sobe . Jo vim jak to moc boli ,nedivim se pak ,ze se tolik nenavidime . TAkze ja trpim bulimii uz pres 5 let , nekde jsem cetla ze vetsinou po peti letech bulimie ustupuje , bohuzel to neni muj pripad . KDyz se podivam zpatky ,tak se stydim , tolik promarnenyho casu , vzala mi vsechno , ta chamtiva nemoc mi nenechala ani lasku , duveru , radost ,smich ….vsechno si vzala , nebo spise ja jsme ji to dovolila . JAk uz to tak byva tak vsechno zacalo laskou , nebyla jsme to co jsem byt mela a hodne me to vzalo . VZdycky jsme si myslela ,ze jsem silny clovek ,ale ted v posledni dobe zjistuji ze jsem uplne hypermegasuper senzitivni a slaba .FAkt ze jsem byla vychovavana k tomu abych byla perfektni a uspesna mi taky moc nepomohl . Nechci aby to znelo ,ze obvinuji sve rodice , je to proste fakt kterym zneprijemnil zivot vetsine z nas . PEt let uteklo jako voda a pochopitelne muj zivot vypada uspesne . Skola nebyla problem , dokazala jsem se osamostatnit , mam plno “ pratel “ jo je to smutny ale opravdu jsou to jen pratele v uvozovkach . JSem sikovna , mila , reprezentativni typ , zadna domaci myska . Ale to vse nejsem ja. Ted je mi 21 let ale v jadru jsem stara , smutna , zoufale volajici po lasce , doufajici ….. Jo kdyz uz jsem u te lasky , jeste nikdy jsem neprozila ten kouzelny pocit zamilovanosti – opravdu existuje nebo ji muzou prozit jen senzitivni jedinci ? Co bych dala za pritele co me miluje ,vezme na rande , pohladi po tvari a rekne ze me ma rad takovou jaka jsem . Dala bych vsechno . Ale ja se bojim , bojim se na nekoho upoutat , bojim se ,ze ho zklamu a ze on mi pak ublizi a ze me ta bolest znici . A nebo je to tim ,ze mi bulimicky jsme extremistky ,vsechno nebo nic , kdyz uz tak uz poradne ….. Mozna si rikate co jsem vsechno delala pro to abych se uzdravila , zkusila jsem hodne – ocividne to nebylo dost , ale zadna lecba nema cenu pokud si to neuvedomite ve vlastni kebuli . Coz jsem si taky myslela ,ze se jiz tak stalo . Nestalo. MUSime se odrazit od toho zatracene hlubokyho dna a nechat spadnout dolu kameny a plavat dokud se poradne nenadechneme cerstvyho vzduchu . Ikdybych mela plavat cely zivot , tak se stejne jednou a naporad nadechnu . Holky tak to zkusme ZASE znovu , jednou to vyjde . Ver me si ,ver me v sami sebe . Myslim na VAs . Ikdyz se nam ted zivot zda nekonecne nudne dlouhy a bezvyznamny , vim ze vite ze zivot taky umi byt pekne kratky . Omlouvam se pokud se VAm tento pribeh zda zmateny ,takova ja .Ale kazdopadne pro me splnil svuj ucel . Y.