Příklady jídelníčku

/v /přidal

Pro konkrétní představu a inspiraci se podívejte na ukázku jídelníčku pro celý den. V tabulce vlevo jsou porce pro běžnou stravu, vpravo pak porce při podváze. Obsah jídelníčku se záměrně vyhýbá jakémukoliv vyhraněnému stravovacímu stylu, cílem je co největší všestrannost ve výběru.Zatím nemáme speciální verzi pro vegetariány.

Připomínáme, že samozřejmostí je vyloučení všech light-výrobků a náhradních sladidel (pokud to nevyžaduje váš zdravotní stav). Pokud se někdo do určitého light-výrobku „zamiloval“, je možné si jej dát jako doplněk, tedy navíc (nejčastěji to bývají různé typy jogurtů). Také je samozřejmostí dodržování pitného režimu, dospělý člověk by měl denně vypít minimálně 2 l tekutin (nepočítáme kávu, čaj a samozřejmě alkohol).

Pod tabulkou je odkaz na další variantu jídelníčku.Do budoucna chystáme rozšíření nabídky jídel, záměrem však není přímo říkat co kdo má konkrétně dnes jíst.

Přejídání a jídelníček

/v /přidal

Záchvaty přejídání (a případně následné zvracení u bulimie) hodně souvisí s velkými výkyvy ve stravování, s držením hladovek a s velkým omezováním se v jídelníčku. Podobně jako u anorexie je i zde důležitý strach z nadváhy. K odhadu tělesné hmotnosti můžeme použít orientační BMI, které nám odpoví, zda je naše hmotnost v normě a tedy optimální (více zde).

S přejídáním souvisí řada tělesných i duševních potíží, řada z nich může přímo ohrozit život (více zde). Je známé, že opakující se kolotoč hladovění, přejedení se a zvracení vede k rozvoji depresí, snižuje sebevědomí a zvyšuje tělesnou hmotnost. Tím se celkem oprávněně zvyšuje strach z dalšího přibírání a prohlubují se výrazně  bulimické potíže. Na přejídání a následném zvracení vzniká závislost podobně jako na droze.

Správné zacházení s jídlem může výrazně pomoci přetnout tento kruh, ukončit ten věčný kolotoč, ze kterého jí cesta ven nutná pro další léčbu.

1. Pravidelná strava

Rozdělení denního příjmu potravy do pěti jídel denně je velmi výhodné jak pro tělo, tak pro změnu špatného stravovacího návyku. Podstatné je vědět, že nepřiberu na váze, pokud budu jíst pravidelně, ale určitě přiberu, pokud se budu omezovat, pak přejídat a zvracet. Je nutné se zbavit jídelních extrémů a dostat se do rovnováhy. Když budu hladovět nebo se extrémně omezovat ve výběru potravin, zvyšuji tak výrazně riziko, že se přejím nebo že přijde přímo bulimický záchvat.
Je nevhodné, aby způsob stravování ze včerejšího dne mělo vliv na den dnešní – každý den musíme začít od začátku, jinak ten kolotoč nikdy neskončí!

2. Postupné rozšiřování výběru jídla

Jídelníček lidí, trpících mentální bulimiíi bývá často velmi jednostranný a stereotypní. Cílem je postupně jídelníček rozšiřovat, aby byl pestřejší a vyváženější, aby v něm ubylo zákazů. Je velmi dobré vypsat jídla či jednotlivé potraviny, které jsou pro nemocného zakázané – kterých se bojí a vyhýbá, pak je seřadit podle obtížnosti. Pak vybereme jídla, která je vhodné do jídelníčku vrátit a postupujeme od těch méně obtížných.
není nutné začít jíst jídlo, které člověk nejedl nikdy. Každý má nárok na volbu nějakého jídla, které prostě nejí, jde ovšem o výjimku v jídelníčku. Je vhodné naopak z jídelníčku vyloučit pochutiny (brambůrky, oříšky) a dočasně omezit potraviny, po kterých často přichází bulimický záchvat.

3. Vím co jím

Kromě skladby jídelníčku a pravidelné stravy můžeme přejídání předcházet tím, že si při jídle uvědomujeme, co a kolik jsme toho snědli. K tomu výrazně pomáhá, když si jídlo vždy nandáme na talíř, sedneme si s ním ke stolu a nedělám při jedení nic jiného, co by odvádělo naši pozornost jinam.
Nevhodné je jíst přímo z kastrolu, neodhadneme tak velikost porce. Také není vhodné jíst u televize, nevnímáme jídlo a sníme toho obvykle víc než chceme.

4. Omezit zásoby v ledničce

Osvědčilo se alespoň dočasně změnit způsob nakupování jídla v domácnosti, omezit zásoby na minimum, s tím také souvisí plánování jídla na další den.
Plná lednička ve chvíli „slabosti“ výrazně zvyšuje riziko rozvoje bulimického záchvatu.

Podváha a jídelníček

/v /přidal

Podváha spojená s celkovou podvýživou je jedním ze základních příznaků mentální anorexie (existuje typ mentální anorexie bez podváhy a naopak podváha může souviset i s jiným závažným onemocněním). K odhadu tělesné hmotnosti můžeme použít orientační BMI, které nám odpoví, zda je naše hmotnost v normě a tedy optimální (více zde).

S dlouhodobou podváhou souvisí řada tělesných i duševních následků, řada z nich mohou přímo ohrozit život (více zde). Bylo prokázáno, že udržováním nízké hmotnosti pod hranicí podváhy výrazně ovlivňuje zkreslené vnímání vlastního těla (poruchu tělesného schématu), zvyšuje tak úzkost z přibírání a prohlubuje výrazně anorektické potíže.

Zvýšení tělesné hmotnosti je pro nemocné velmi obtížné, přináší totiž řadu úzkosti, výčitek a pocitů selhání. Ale je nutné! Jídlo je důležitým lékem proti mentální anorexii.

1. Dostatečný denní příjem

Je třeba si opakovat, že chci-li se vyléčit, musím přibrat a chci-li přibrat, musím toho sníst více než dosud. Orientační hodnota denního energetického příjmu při léčbě mentální anorexie je asi 3500 kCal. Znamená to jíst šestkrát denně – hlavní jídla, svačiny, druhá večeře. Také je nutné omezit aktivní pohyb (sport, cvičení) na minimum. Pak lze dosáhnout přírůstku hmotnosti mezi 0,5 až 1 kg za týden.

Zvýšení příjmu stravy může být postupné, nemělo by však trvat déle než týden. Pocity plnosti, nechuť do jídla, úzkosti před jídlem a výčitky po něm jsou zpočátku normální a je nutné je překonat – výrazně může pomoci odborník a podpora rodiny či partnera.

Škodlivé je přesné počítání kalorií, většinou to zvyšuje úzkost a potřebu kontroly příjmu potravy. Nevhodné je zařazení nízkotučných a nízkokalorických výrobků, které jen zaplňují žaludek a nemají dostatečnou energetickou a výživnou hodnotu. Naprosto nevhodné je cvičit po jídle a vyhovět tak výčitkám. Vypěstuje se tím špatný návyk a zpomalí (tedy i prodlouží) se tak doba potřebná k dosažení optimální váhy.

2. Pravidelná strava

Ze zkušeností víme, že je vhodné po dobu, než se stane stravování normální součástí každého dne, vytvořit si časový plán, v kolik hodin budu snídat, svačit, atd. Pomůže to jednak zmírnit úzkost před jídlem, odpadá totiž velmi nepříjemné rozhodování jestli jíst hned, nebo to odložit a často pak vynechat. Také to může výrazně pomoci při komunikaci s ostatními (rodinou, partnerem) ohledně stravy a jejich podpory. Tomuto plánu je třeba svůj den přizpůsobit, počítat s ním, na druhou stranu při jeho utváření je třeba být realistický a zohlednit pracovní či školní rytmus, domácí zvyky atd.
nemocné, kteří už mají svůj časový plán a naplánovaný jídelníček nenutíme jíst cokoliv navíc, už takhle s tím mají spoustu práce, chtěli bychom toho po nich v této chvíli příliš.

3. Postupné rozšiřování výběru jídla
Jídelníček lidí, trpících mentální anorexii bývá často velmi chudý a stereotypní. Cílem je postupně jídelníček rozšiřovat, aby byl pestřejší a vyváženější. Je velmi dobré vypsat jídla či jednotlivé potraviny, které jsou pro nemocného zakázané – kterých se bojí a vyhýbá, pak je seřadit podle obtížnosti. Pak vybereme jídla, která je vhodné do jídelníčku vrátit a postupujeme od těch méně obtížných.
není nutné začít jíst jídlo, které člověk nejedl nikdy. Každý má nárok na volbu nějakého jídla, které prostě nejí, jde ovšem o výjimku v jídelníčku.

4. Maso v jídelníčku?
Maso dodává tělu řadu důležitých látek, některé z nich nelze jinak adekvátně získat, navíc je energeticky vydatné. Proto zařazení do jídelníčku určitě doporučujeme, nemusí však být každý den (alespoň však pětkrát do týdne). Je vhodné střídat druh masa (ryby, drůbež, hovězí, vepřové a další) i úpravu. Pokud člověk s mentální anorexií maso nejí (odmítá ho z různých důvodů), zajímáme se o to, kdy maso přestal jíst. Pokud je to v době začátku onemocnění, vnímáme toto rozhodnutí spíše jako způsob omezování se v jídle a snahu kontrolovat tak tělesnou hmotnost. Pokud má nejedení masa tradici v rodině nemocného nebo jde o rozhodnutí, které časově dlouhodobě předchází nástup anorexie, respektujeme to.
Vynechání masa z jídelníčku znamená navýšení porcí hlavních jídel (oběd, večeře) tak, aby bylo jídlo dostatečně vydatné.

Velikost porcí

/v /přidal

Poznat, jak má být porce velká, abychom se najedli dostatečně a zároveň se nepřejedli je pro nemocné poruchou příjmu potravy často velký problém.

U mentální anorexie často platí staré přísloví, že strach má velké oči – porce se nemocnému na talíři zdají větší než skutečně jsou a on má pak tendenci si málo nandat, ubírat či nedojídat. U bulimie je problém s odhadem porcí podobný, ale tendence jsou spíše opačné – pokud toho sním více, je to chyba, přijdou nepříjemné pocity a může následovat bulimický záchvat.

Správné zacházení s jídlem může výrazně pomoci snížit úzkost z chyby, může zastavit klesající tělesnou hmotnost či snížit riziko přejídání.

1. Porce se odhadují a nepočítají

Mezi nemocnými poruchou příjmu potravy (a nejen mezi nimi:-)) je rozšířená snaha kontrolovat příjem energie pomocí kalorických hodnot, někteří mají kalorické tabulky v hlavě. Normální a dlouhodobě praktické je porce umět odhadnout, nikoliv spočítat či zvážit.
Počítání kalorií zvyšuje pseudokontrolu příjmu jídla, zvětšuje pocity úzkosti při jedení, rozhodně ovlivňuje nezdravým způsobem volbu potravin.

2. Jak odhadovat porce

Velikost porcí závisí na tom, zda trpíme podváhou a potřebujeme přibrat nebo přibrat nepotřebujeme. uvedené porce jsou pro dospělého člověka s běžnou pohybovou aktivitou. Denní příjem potravy rozdělíme do 5 – 6 jídel, k nim přidáme orientační časy:

Běžná porce Porce při podváze
snídaně
7-8.30 h		 2 ks namazaného pečiva, nápoj 2 ks namazaného pečiva či koláče, slazený nápoj
svačina
9.30-10.30		 1 ks namazaného pečiva nebo jogurt 1 ks namazaného pečiva či koláče, ovoce
oběd
12-13.30 h		 může být polévka či salát, teplé jídlo – běžná porce podobně jako „hotovka“ v restauraci polévka či předkrm,
teplé jídlo – běžná porce podobně jako „hotovka“ v restauraci + více přílohy,
dezert
svačina
15-16 h		 1 ks pečiva či jogurt či koláč či ovoce či zelenina 1 ks namazaného pečiva s ovocem / zeleninou či jogurt s pečivem či koláč s mlékem…
večeře
18-19 h		 teplé jídlo – běžná porce podobně jako „hotovka“ v restauraci
či studené jídlo: 2 ks pečiva s přílohou		 teplé jídlo – běžná porce podobně jako „hotovka“ v restauraci + více přílohy
či studené jídlo: 3 ks pečiva s přílohou
2. večeře
20-21 h		 nemusí být, když tak ovoce či zelenina 1 ks namazaného pečiva či dezert

Pro nemocné mentální anorexií či bulimií je těžké porce odhadnout, ale také vydržet nepříjemné pocity a jídlo si podle odhadu skutečně nandat a také sníst. Po vzájemné dohodě s nandaváním porcí může zpočátku pomoci někdo z rodiny či partner. Konkrétní ukázky jídelníčků najdetezde

Základní doporučení

/v /přidal

Obecně platí ohledně „správného“ stravování řada předsudků a omylů. Zdravá výživa nemá nic společného s jednostranným jídelníčkem, zakázanými potravinami či počítáním kalorií.

Lidé s poruchou příjmu potravy mají jídlo spojené se strachem, s kontrolou svého vzhledu, tělesné hmotnosti. Neustálé zabývání se jídlem zvyšuje úzkost a také sklon k extrémnímu stravovacímu chování. Důsledkem bývají různé redukční diety, hladovky, záchvaty přejídání.

1. Jídelníček by měl být pestrý a vyvážený

Jedině tak můžeme svému tělu dodat všechny potřebné látky. Některé potraviny jako ovoce, zeleninu, obiloviny a mléčné výrobky potřebujeme každý den, jiné jako maso (všeho druhu) je také pro zdravou výživu důležité i když není nutné v každodenním jídelníčku. Při vašem výběru by neměly existovat povolené a zakázané potraviny, jde pouze o to, čeho jíme více a čeho méně.
Nevyváženým a stereotypním jídelníčkem nemusíme zajistit tělu příjem všech důležitých látek Také tím zvyšujeme náš pocit nepohody z jídla, zvýšená kontrola pak často vede k anorektickému snižování tělesné hmotnosti či k rozvoji a udržování záchvatů přejídání a případně zvracení u bulimie.

 2. Jíst bychom měli pravidelně

Je velkým omylem domnívat se, že pokud budu jíst pravidelně (optimálně pětkrát denně), bude vždy přibírat na váze. Pravdou je, že takto dovolím svému tělu dobře hospodařit s přijatou potravou a pokud budu jíst přiměřeně svému věku a své denní aktivitě, budu se cítit dobře a na váze se to neprojeví (nemluvím teď o jídelníčku pro lidi s podváhou, kteří trpí mentální anorexií, zde je ovšem podstatný výběr porcí a jejich velikost).
Vynecháváním jídel přes den (snídaní, obědů i večeří) působím nevhodně na svůj metabolismus. I když si nemusím vždy uvědomovat pocit hladu, tělo strádá a dochází k fyzickým i duševním potížím – zvýšená únava, podrážděnost. Výrazně se tak zvyšuje riziko přejídání.