Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Rozhodla jsem se o téhle problematice blogovat. Tak kdybyste měly zájem si počíst/podělit se o vaše zkušenosti, budu jen ráda.
http://www.pawla10.blog.cze-mail: pawla.sevcikova@seznam.cz 🙂
Přístup mamky mi taky vadí, to se musím přiznat. Přijde mi, jako by byla i ráda, že přibírám… Několikrát jsem ji prosila, aby mě zastavila, když budu žrát, jakmile budeme třeba na nějaké oslavě. No a ona mě zastaví obvykle až po strašně dlouhé době, přestože vím, že mě celou dobu sleduje. A ještě jako by jí to dělalo radost, když říká: „Nežer to!“ Ona prostě nedokáže pochopit, že to nejde… Ale je to náš problém, musíme se s tím vyrovnat samy a ne nikdo za nás.
Můj největší problém je nafouklé břicho, stačí mi vypít trochu vody a už jsem jak těhotná. Předpokládám, že tyhle problémy přišly právě s tím ZP. Navíc jsem měla (a pořád mám) obrovské střevní problémy, neustálé křeče i jiné bolesti břicha, neustálé nutkání na záchod… byla jsem na strašně moc vyšetřeních, na ultrazvucích… nevěděli jsme, co mi je, bylo to šílené. No a pak mi došlo, že to je asi taky důsledek ZP…S tím pocitem nenasycenosti je to nejhorší. Člověk se nažere pořádně, ale přesto není najedený. Tak žere dál a dál a pak se to z minuty na minutu zvrtne z pocit na zvracení, pocit přežranosti. Jenže ani ten občas není stopkou pro to naše žraní. Člověk se nemůže pohnout, jak je mu blbě…
Ty jahody jsou strašné! Chodím je denně trhat na zahradu a vždycky si řeknu, že je nesežeru, ale přinesu domů, ať mají ostatní! Ale prd, vždycky už během trhání sežeru kila… Ale pokud jsou to jen jahody a ne nic k tomu, tak to nepovažuju za takové zlo. Horší je to sladké.
A ještě jsem si uvědomila, že obvykle jedu ve velkém croissanty. Máme taky docela zásoby. Čokoládový nesnáším. Ale když to na mě přijde, sežeru klidně 3 čokoládové během 3 minut. A taky ovocné jogurty-floriany. Ty se přede mnou taky nedokážou schovat…Co se mi tak vybaví jeden přežírací den (asi týden zpátky), tak jsem normálně snídala + svačila. A pak přišel „oběd“ – české buchty s tvarohovou náplní (to větší balení), 1x kit kat, 2x sušenka romance, 2 nanuky (to už si přesně nepamatuju, prostě nějaké, co jsem doma našla). A chvíli poté jsem už opravdu normálně obědvala – těstoviny tuším. A pak se mi dařilo do večera jíst DOCELA normálně.
Moje poslední přežrání se v sobotu – obrovský balíček gumových medvídků, celá bílá studentská pečeť, nanuk (vanilkový kornout), několik broskví a meruněk a banán. A to podotýkám, že mě zastavila mamka, jinak bych jela dál. Ale samozřejmě pak žeru ještě po zbytek dne, ale ne takové návaly během chviličky.
Ale tohle jsou „sladké“ návaly, jinak sežeru třeba i půl kila eidamu (máme doma obrovské zásoby, protože to jíme pořád), 20 dkg salámu (klidně i takového, ze kterého je mi normálně šoufl), 4 krajíce chleba s jakoukoliv pomazánku (i když normálně pomazánky nemusím), do toho kupu piškotů… záleží na tom, co zrovna doma je. Když jsou uvařené těstoviny, sežeru ty. Když udělaný koláč, sežeru ten. Můj vrchol, co se týče koláče, bylo 3/4 velkého plechu u babičky. To bylo poprvé, co jsem měla záchvat ve společnosti.No my toho doma moc nemáme, co by mi vyhovovalo a co bych nemusela složitě připravovat, proto se moje jídlo pořád motá okolo knackebrotů, hořčice, eidamu, ovesných vloček, jogurtů, vajíček… občas rybu z konzervy. Moc toho není (samozřejmě nepočítám hlavní jídlo a taky na snídani to často rozšířím, ale svačiny pořád na stejný způsob :-/ a už mě to nebaví :D).
A sladkosti… ani mi nemluv. Jednou okusíš a je zle. A je mi jedno, co to je. Sice miluju téměř všechno sladké, ale když na mě přijde ZP, tak sežeru i to, co mi moc nechutná. A není to malá porce.
A podle jídelníčků na netu jsem se taky chtěla kdysi řídit, ale jsou tam ingredience, co nemám šanci sehnat a navíc každý je individuální a jednotný jídelníček by neměl smysl 🙂Já taky nadváhu nemám, mám normální postavu, prostě akorát… jen z toho přežívání se strašně nafouknuté břicho. Vím, že když se mi podaří se toho zbavit, bude to v pohodě. Ale zbav se toho, když to nejde! 🙁
A můžu se zeptat, jak si ten jídelníček skládáš? Máš nějaký cíl, jak by měl vypadat…? Já si totiž taky zkouším skládat jídelníček (pomocí kaloricketabulky), ale zadaří se tak 2 dny a přijde to znovu… Co se týče snídaní, snídám každý den. Nemůžu bez toho být a i když se totálně přežeru těsně před spaním, tak mám stejně ráno strašný hlad.Já se obvykle nejvíc přejím, když jsou třeba rodiče vedle v místnosti. Podle mě to slyší, jak pořád otevírám ledničku, něčím šustím, něco žvýkám… a nebo to nevnímají, nevím. Ale není pro mě problém se přežrat i normálně před lidmi, na oslavách a tak. Ale to bych asi neoznačovala za ZP, to je spíš nenažranost a chutě 😀 Ale vyloženě ZP spíš sama…
Já přibrala asi 8 kg za měsíc… Taky nehladovím, stravuju se úplně normálně. A jím pořád. Ať mám dobrou náladu, nebo špatnou. Ať jsem zaměstnaná, nebo se nudím. Prostě musím pořád něco žvýkat, pořád něco cítit v puse… Před pár dny jsem se přejedla asi nejpozději, co se mi kdy povedlo – okolo jedenácté večer. Bylo mi tak blbě, že se mi chtělo zvracet dokonce i při ležení v posteli. A proto jsem šla spát až po 3. hodině ráno, jakmile to „slehlo“, přestože jsem vstávala asi v půl 6… Šílené, to nutkání prostě nejde překonat, když přijde. Ale my se ho prostě zbavíme!!! 😉
Dneska (teda spíš včera) jsem po dvou dnech, kdy jsem se vydržela nepřejíst, zase podlehla a od toho, jak je mi blbě, nemůžu ani spát… tak tady asi od půlnoci čtu články o přejídání na netu a konečně jsem narazila na diskuzi. Potřebuji podporu, popovídat si o tom s někým, protože kdo to nezažil/neprožívá, nepochopí.
Skupina na facebooku by byla ideální, tam jsem pořád 😀
Podporujeme Záchrannou stanici pro divoká a exotická zvířata. Pomoci můžete i vy.