Už nevim jak dál!:o(
Tak sem náhodou zabloudila na tuto stránku….ale jsem ráda že jsem ji objevila…přečetla sem si pár příběhů a řekla sem si že sem taky něco napíšu…..Nedávno mi bylo 18…měřím 167 a vážím 78kg…už v dětství sem byla taková tlustší…ale jenom tak trošku…v pubertě sem se zakulatila o něco víc..A začla sem mít ze své postavy mindrák a taky celkem silný depky…Když se o mě zajímal nějakej tak kluk tak sem tomu nevěřila a myslela si, že si ze mě dělá srandu..protože sem nechápala jak by mě mohl mít někdo rád…vždyt sem přece hnusná!…Ale kluků se o mě zajímalo čím dál tím víc..prý jsem hodná,zábavná a mám moc pěknej obličej…ale to mi nestačí…já prostě chci být štíhlá!…A tak sem každýho zájemce vždycky odmítla…prostě bych nepřenesla přes srdce aby viděl můj špek…. A tak začíná můj příběh…minulý rok o prázdninách jsem jela s takovou menší bandou na chatu…Hrozně moc sem se tam těšila, protože tam jel aji můj velkej idol..a já sem si říkala, že ho prostě musím dostat!….Ale jak sem později zjistila..je to pěknej debil…když už se jakoby k něčemu schylovalo tak mi řekl něco co mi ještě ted duní v hlavě…“Jsi sice moc hezká holka ale tlustá..myslím že bude lepší když budem kámoši“…V tu chvíli se pro mě zastavil svět…nevěděla jsem co mám dělat…a já zaslepená laskou sem si řekla že prostě musím zhubnoput za každou cenu…Na druhy den jsme jeli domu z chaty a já začala…byla půlka července a do školy jsem chtěla přijet vyměněná..krásnější a hlavně hubená!…Tak jsem se snažila držet dietu…sportovat , pít pravidelně…ale byl konec července a já jsem za tu všechnu dřinu zhubla jenom 2 kila…byla jsem na pokraji zhroucení…Pamatuju si ten poslední červencovej den moc dobře….zavřela jsem se do obýváku a hrozně jsem brečela…fakt sem už nevěděla jak zhubnout…věděla jsem že to nejde tak rychle…ale já jsem prostě chtěla zhubnout rychle za každou cenu…a tak sem po půlměsíční zdravé stravě a odpírání otevřela ledničku narvanou všemi dobrotami….neovládla sem se…a snědla doslova všechno co mi přišlo pod ruku…měla jsem najednou hroznej pocit štěstí…ale během chvilky se to obrátilo v hrozný výčitky a tak mě napadlo..co kdybych to vyzvracela…hned mi bude líp…Noo a od toho dne jsem po každým jídle…no jestli se tomu tak dá říct…spíš přežrání utíkala na záchod a všechno vyzvracela…tohle jsem dělala tak 3x až 5x denně…vždycky jsem byla uplně vysílená a měla mžitky před očima…ale uvnitř sem byla štastná…měla sem prázdnej žaludek…Večer jsme většinou šli sednout někam s bandou kámošů a já sem byla samozřejmě opilá po jedné dvou skleničkách…Na konci srpna jsem měla přesně o deset kilo mín…takže 68…byla sem hrozně moc štastná a pyšná na to že sem to konečně dokázala…mohla sem si vzít kratky tricko aniž by mi nekde neco pretykalo…a kdyz sem prijela do skoly tak sem byla stredem zajmu a všichni obdivovali ze sem tak zhubla…já jsem ale chtela jeste víc…pak už sem nezvracela…na intru to nejak neslo…ale k jidlu sem si vybudovala takovej odpor..ze kdyz sem videla nekoho jist rohlik s maslem a sýrem delalo se mi spatne…a nechapala sem toho cloveka jak to muze snist…zhubla sem dalsich 5 kilo…ale zaclo se to hodne objevovat na moji psychice….kvuli vsemu sem se hned rozbrecela..uz sem nebyla ta veselá a porad se usmivajici holka…taky sem byla hrozne moc unavena..a ani uz me nebavilo nikam chodit s přáteli…Ve skole mi to taky moc neslo…nedokazala sem se soustredit na učení….Ani sem uz nak nemela poteseni ze zivota…a kolikrat sem mela aji myslenky ze se zabiju….Tak sem se zacla utesovat jidlem…ze zacatku sem snedla treba pul rohliku a citila sem uplne moc plna!…Ale postupem času jsem si žaludek zase roztahla a do vanoc jsem měla všechno zas nahoře…+ 5 kilo navíc…takze 83….Už zas sem měla ze sebe ten hroznej pocit a nesnášela jsem svoje tělo…říkala jsem si že do tehle prázdnin musím zas zhubnout…ale už mín drastičtějším zpusobem…a samozrejme zacli prazdniny…a ja mam zas tech prisernych 80kg!….Tak jesm si koupila lipoxal..beru ho od zacatku cervence…a mam 2 kila dole…..Ale vcera jsem se moc najedla..a nevydrzela jsem to a po roce jsem se znovu vyzvracela…Budu se snazit to nedelat..ale jestli nebudu hubnout udelam to znovu…prostě nechci byt tlustá!…Mám z toho hrozný depky…ani na koupák s kámoškama nechci chodit..prostě se nemůžu vyslíct do plavek….co já bych dala za to abych byla hubená!….ani poradne nechvi chodit ven…nesnáším když jde třeba někdo za mnou a vidí moji prdel!…Asi se z toho zblázním!Prostě musím zhubnout za každou cenu!…… Ted mi volala kamoska…dneska je u nas dost dobra open air na kterou se těšíme už moc dlouho…ale já tam jeste ted nemuzu jit…pujdu totiž az se trochu setmí…a kazdej neuvidí tu moji špekatou postavu… Tak já už budu končit…nikdy sem nic tak dlouhyho nenapsala…aspon se mi trosku ulevilo………..Mějte se krásně a kdyby se vám chtělo tak mi můžete napsat na iiivvviii@seznam.cz
Podporujeme Záchrannou stanici pro divoká a exotická zvířata. Pomoci můžete i vy.