Archive for category: Můj příběh

Ahojky vsichni, merim 174cm a vazim 58 kilo!!!!Z cehoz vyplyva-jsem tlusta!!“! Hnusne tlusta!!! Nekdy mam pocit,ze je to normalni vaha,jsem stihla,vysoka….jenze!!! To neni vaha,kterou mam prirozene! Dopomaha mi k ni bulimie! Je mi 22 let, od 16 jsem trpela anorexii,muj jidelnicek byl po cele ctyri roky_ kilo jablek a sacek suche ryze denne,nic vic,nic min.Mela jsem strach i ze zvykacky,ze priberu.Ale byla jsem diky tomu hubena! Nadherne vychrtla a konecne jsem byla v necem nejlepsi,byla jsem nejhubenejsi a nikdo nemel takovou vuli vypadat tak krasne jako ja! Krasne:) Jsem smesna,vypadala jsem jako kostra,ale pro me to bylo nejkrasnejsi obdobi.Ve 20 jsem to prestavala zvladat.To obr odrikani a nastal obrat o 180 stupnu.Kdybych ted nedokoncila vetu,vsichni byste vedeli co prislo nasledne.B U L I M I E! Mrcha! A ja uz dva roky koukam denne do zachodove misy,misto zabavy zachod,misto kamaradek zachod,misto diskotek a koncertu,zachod! muj zivot se nejak scvrknul na mistnost se zachodem. Mam nepekne zuby,jemne ridke vlasy,zhorsil se mi zrak,nehezkou plet,tezkou skolu,ale presto to nedokazu.Ja vim,jak me to nici! Fyzicky a take psychicky.pokracovani 2

Ani nevimjak a cim zacit.Vzdycky jsem byla silnejsi postavy uz jako dite.Nikdy jsem se nelibila moc klukum,posmivaly se mi.Mela jsem zle detstvi.Matka od nas odesla za jinymi muzi a me zbyl tatinek.Videla jsem jako nejstarsi 8 leta dcera,jak se mama tahala s jinymi muziSice jsme 3 deti,ale mladsi sourozence si vzala sebou a ja zustala s tatinkem.Jenze tatka si pak nasel jinou zenu s 2 detmi a najednou se vse zmenilo.Jeho nova pani zacala na me zarlit a tata zaslepen laskou,prestaval byt tatou.Nedalo se to vydrzet,nutily me mezi mim 15-17 rokem nosit obleceni jake nosila jeho pani a ja v tom musela chodit do skoly,na uciliste.Nemohla jsem vubec nic jako mi vrstevnici.Nikdo si neumi predstavit jake to je.Pouze ten kdo prozil neco podobneho.A tak jsem v 17letech odesla z domu s prvnim klukem.Byl fajn,libila jsem se mu,alespon to rikal,ale pak prisly prvni problemy.Zacala jsem koukat na jine holky a rikat si jak jsou krasne a hubene a chci byt taky takova.Uz tenkrat,pred 9lety zacaly me problemy ve srovnavani se s ostatnimi a zacaly me sny o krasne holce,co jednou ze sebe udelam,aniz bych si uvedomovala jak to muze skoncit.Vzdy jsem rikala a byla toho nazoru,ze me se takove veci nemohou stat.Ze mam zdravi rozum a radeji to vycvicim ze sebe,nez abych trpela necim podobnym jako je anorexie,ci bulimie.Po 2 rokach naseho vztahu jsme se rozesly a ja jsem z toho byla tak na nervy,ze jsem si nasla hned urcitou „naplast“ na bolistku,tedy muze ktereho jsem si po 5mesicich vzala.Byl o 10let starsi a libila jsem se mu takova jaka jsem.Nikam jsme moc nechodily,jen z prace do prace.Starala jsem se ve 20letech o celou domacnost,o jeho dve krasne holky z prvniho manzelstvi,ale nevidela jsem ze manzel je alkoholik.Spis jsem si to neuvedomovala.Po roce nam to prestalo klapat a ja najednou zjistila,spis jsem se probudila,ze mi je teprve 21 let a ze chci zit jako moje vrstevnice,alespon trosku a ne ztracet cas a zahazovat zivot kvuli alkoholikovi.Protoze jsem byla vecne doma sama,zacala jsem posilovat,delat fitnes a velice me to bavilo.Ale ouha,uz zacaly prvni velke problemy v manzelstvi a neustale obvinovani z nevery me donutily k castym neveram.A v tu chvily jsem si zacala uvedomovat svou osobu,sve telo..Rozvedly jsme se tedy a ja o vsechno diky nemu prisla.Prestala jsem jist a schodila jsem pri visce 172cm a vaze 75kg na 63kg za 1 mesic.Zacala jsem chodit za zabavou a citila se dobre.Tak jsem potkala sveho nynejsiho pritele a snad sveho budouciho muze.Zacaly jsme spolu chodit,ale on byl z jineho okruhu lidi,podnikatele a par krat me vzal do spolecnosti.Vsichni byly jako ze skatulky a hlavne nadherne zeny.Sila slova jeho kamaradu,nas na nejaky cas rozdelila.Bojovala jsem o nej svim vlastnim ja a ne stihlosti a krasou a vyhrala jsem.Daly jsme se znovu do hromady a zacaly spolu zit.Jenze sen o krasne holce me neopustil.Vim ze me miluje takovou jaka jsem a vzdy to tak bylo,ale ja se stala blaznem.Odjely jsme do Bavorska pracovat a protoze jsem kucharka,kolega si ze me delal porad srndu,ze bavoraci jsou tlusti,protoze jedi vse na sadle a pod.Jako by se to vse ve me zlomilo za ty roky a ja zacala drzet dietu bez vedomi pritele samozrejme.Porad se mi honilo hlavou stihlost a krasa za kazdou cenu.Z rozumne holky se stal blazen.Jeden den jsem se tak prejedla,az mi bylo zle a musela jsem jit zvracet.Rikala jsem si jednou a dost,vzdyt se nic nemuze stat.Jenze ono to pokracovalo.Vzdy prejist a na zachod.Porad jsem jeste rikala:V poradku to ukocirujes,zadny strach.Ale zacalo to zachazet do extremu,az jsem mela pri vysce 172cm jen 52kg.Byla jsem vychrtla a porad jsem svemu pritely rikala,ze jen drzim dietu a ze je vse v poradku.Jeden vecer na me uhodil s vyhruzkou nemocnice a musela jsem s pravdou ven.Zdesil se,ale pomohl mi.Zacala jsem alespon trosku jist,protoze do te doby muj jidelnicek byl treba jen 1 vyvar denne a druhy den velky zachvat hladu a nasledne zvraceni.Otehotnela jsem,ale stejne jsem obcas mela chut prejist se a tak jsem i kvuli tomuhle o dite v 5mesici tehotenstvi prisla.svou hlouposti se memu nenarozenemu detatku spatne vyvyjely nozicky a ja musela podstoupit predcasny porod.Misto toho,abych se sla lecit a mohla znovu otehotnela,protoze deti chceme,srazilo me to na kolena a ja zacala znovu.Porad chci byt hubena..to je ted zas muj sen.Mam strach z jidla,strach z tehotenstvi i kvuli pripadne poporodni vaze.Muj pritel je ted na delsi zahranicni ceste a ja jsem v tom sama a znovu.Ale vlastne ani nevim,jestli chci prestat.Ja se totiz bojim.Bojim se o sve telo.Bojim se ze ztloustnu jeste vic nez jsem ted.Mam ted pry idealnich 172cm a 56kg,ale me to prijde hrozne moc.Citim na sobe kazdy spicek,mam velky zadek a tlusta stehna a obcas me to dohani k silensvi.Chtela bych byt krasnejsi a stihlejsi,aby se muj muz mohl pysnit.Jenze on mi rika,ze krasnejsi zenu nez jsem ja nenasel a ze nerozumi tomu proc to delam.Ale co stim?Co se strachem?Asi zalezi jen na me jak se rozhodnu.Vyhledat pomoc a nebo pockat az se neco stane?

Slyší mě někdo? Haló! Slyšíte?? Proč všichni přátele jenom mlčíte? Potřebuji Vás, Vaši oporu. Za drsnou tváří jde smutek rozpoznat. Nevím jak dál nechci tohle zažívat. Odpusťte mi ty strastné okamžiky. Slibuji, že mě neuvidíte umírat! Neotáčejte se zády..dřív jsme přece spolu večeřeli rádi?? Dejte mi čas já to překonám. Ale možná lžu sama sobě co když cestu ven neznám????

Ahojcik! Bude to pul roku, co jsem zacala pracovat jako au-pair v Anglii. Jeste pred Vanocemi jsem vazila 55kg, moje vyska je 163cm, byla jsem stastna, protoze jsem jeste predtim mela 60kg. Po Vanocim jsem ale nabrala 5kg. Asi pred mesicem to vse zacalo. Koukla jsem se na sve stare fotky a pak na soucasne. Tak strasne se nenavidim, hnusi se mi vlastni telo. Zacala jsem drzet diety, ale pak kazdy tyden, jeden den jsem se prezrala k uplnymu prasknuti (sladkosti, pulka chleba,…). Mela jsem vycitky a sla to na zachod vyzvracet. Takle je to kazdy tyden. Zacala jsem jist pravidelne po malych davkach, jsem s tim spokojena, ale vaha jde strasne pomalu dolu, a to me nici. Chci mit zas 55kg! Takhle je to porad, jednou jsem spokojena, ze jsem zacala jist pravidelne, malo, ale pak se prejim a mam deprese. Nevim co delat, nevim co delat abych pochopila, ze vaha se neda stratit za jeden den, a hladovenim a preziranim se nic nvyresi. Co mam delat? Prosim, porad te mi. Dekuji moc. ***

Ahojte všichni!Jsem snad již vyléčená bulimička!Studuji prvním rokem střední školu!Potíže s přímem jídla jsem měla od sedmé třídy!Na začátku školního roku si všimla moje spolužačka, že nejím a nechodím na obědy! A taky toho, že často zvracím! Svěřila se doma mamince(vychovatelka na internátě a učitelka) ta se mnou promluvila a nabídla mi pomoc!Dala vědět našim, co a jak!Pak jsme se spolu domluvili, že zajdem k psychologovi!Tam mi byl doporučen pobyt v léčebně!Byla jsem tak na dně, že po domluvě s mými rodiči jsem souhlasila! Strávila jsem půl roku v léčebně, kde si myslím, že mě po usilovné práci dali dohromady!Při nástupu jsem vážila 35 kg při výšce 155 cm.Jsem snad vyléčená a už bych to nechtěla zkusit znovu. Proto Vás prosím, nikdy to nedělejte. Nezáleží přeci jenom na vzhledu, ale taky na tom co je uvnitř člověka! Nestjé Vám přeci za to, aby jste byli ohroženi na životě!!!!!!!!!!!!!!!!!!