Rozhodla jsem se napsat takovou malinkou osobní zpověď.. Zpověď o něčem, co mi od základů změnilo život. O něčem, co se v poslední době objevuje na titulcích novin a časopisů velice často.. Moje osobní zpověď z anorexie. Jak už jsem se zmínila, tahle, jak mnozí netuší, psychická nemoc pramenící z různých příčin, je u nás čím dál častější. Podlehla jsem jí i já. Já, která jsem bývala spokojenou slečnou, inteligentní a přátelskou.. Jenže tahle ničemná čarodějka do mě vnikla a nahlodala můj organismus od základů.. Víte, nemyslím si, že by bylo vhodné psát, jaké má příčiny, jak se projevuje a jaké jsou její následky.. To všichni samozřejmě dobře víme. I já jsem to věděla? Myslím si, že někde v podvědomí má bohužel každá z nás usazený vzor dokonalé štíhlé barbíny s mírami 90-60-90? A to je ten hlavní zádrhel.. to je to, co startuje a podporuje slečnu čarodějku.. A bohužel jí nejvíce, v pozadí, podporuje celá tahle doba? Celý dnešní svět? Asi si řeknete, že to není dobře nebo taky, že vy teda vychrtlé modelky nemusíte.. Kdo ví.. Ale pokud máte pravdu vy, tak proč je případů anorexie tak moc? Proč? Proč.. to je slůvko, které jsem slýchala často? Slýchá ho zřejmě každá anorektička a jen málokterá dokáže odpovědět? Neznala jsem odpověď tehdy, když se mě na ní psycholožka a také psychiatrička ptaly.. (až tam se totiž díky téhle slečně můžete dostat).. Teď už ji možná znám? víte, stačí shodit pár kilogramů dolů.. stačí chtít shodit? Pokud nemáte vytyčený cíl, jak chcete vypadat, tak hubnete stále dál.. nedokážete se spokojit s tím, jak vypadáte.. a pak už vás má v moci slečna ničemná.. Pak je vám všechno jedno? soustředíte se třeba jen na dvě věci? u mě to byla škola a samozřejmě to, co mají všechny anorektičky společné..-hubnutí.. čím víc hubnete, tím jste nespokojenější.. tím víc se sobě nelíbíte? Jistě, okolí taky ne. To je pravda. Ale pro okolí jste hubení, vychrtlí a sami si připadáte příšerně tlustí. Je asi pravda, že z anorexie se člověk nedostane jen tak snadno. Nestačí přibrat na určitou hmotnost? Je důležité, aby si člověk sám uvědomil, někde hluboko v mozečku, někde v tom podvědomí, že je správné, že přibral a že vypadá tak, jak by měl.. Většina anorektiček potřebuje právě pomoc buď psychiatričky, nebo psycholožky.. Některé, jako třeba já, začnou svoje hodnoty v podvědomí vědomě přestavovat a pak už jen doufají, že navždy.. Jiné ale bohužel musí podstoupit léčbu třeba na psychiatrických klinikách.. No a ty další se z toho nikdy nedostanou? Znám jednu takovou slečnu z okolí? Nikdy jsem nevěřila tomu, co bylo o anorexii řečeno, ale po svých vlastních zkušenostech můžu objektivně a na plná ústa říct jedno- pokud nechcete, pokud nejste přesvědčeni o tom, že to, jak vypadáte, je nezdravé, pak se z anorexie nikdy nedostanete. Musíte to chtít. Už nevěřím tomu, když nějaká anorektička řekne, že to nejde. Že se z toho chce dostat, ale nejde to. Lže. A to je další z řady jevů, které máme společné?To vám potvrdí každá slečna, která si anorexií prošla? Každá z nás totiž lhala.. Upřímně řečeno, nevědomky.. Lhalo její druhé já.. To, které ovládala slečna čarodějka.. Doufám, že tím, co píšu snad docílím aspoň toho, že se nad touhle katastrofální nemocí někdo malinko zamyslíte..Že mi vyléčené anorektičky dají zapravdu.. A vy, které anorexií procházíte ?vím, že vás nikdy nepřesvědčím, že vám můžu já, doktor, rodiče, kamarádi, přítel.. prostě kdokoliv vám může říkat cokoliv, ale pokud sami neuvěříte..Pokud neuvěříte sami v sebe a nezačnete se mít rády takové, jaké jste, pak se z toho nikdy? vážně nikdy se z toho bludného kruhu nedostanete.. Takže jen tolik.. prosím, mějte rády své tělo.. I s jeho chybami? To je to jediné, čím čarodějku usmrtíte.. Nikdo vám nepomůže? První, ale ten nejtěžší krok, musíte zvládnout sami.. Počátkem toho kroku je ale ještě mnohem více těžší věta? dokázat si říct: ?Jsem anorektička? ???
Podporujeme Záchrannou stanici pro divoká a exotická zvířata. Pomoci můžete i vy.