Archive for category: Můj příběh

Ahoj všichni, co můj příběh čtete. Nevím co mám dělat, sem na dně a nevím komu se mám svěřit. Sama na sobě vidím, že bych potřebovala pomoc jinak se totiž zachvíli asi zblázním. Začalo to touhou něco málo zhubnout, ale zvolila sem špatnou cestu k hubnutí a to hladovění. Vždycky sem to pár dní vydržela (můj rekord 9 dní) a pak sem se strašně přejedla.A tak se to střídalo týden hladovka a dva týdny přejídání. Naposledy se mi to stalo, když sem si chtěla koupit něco na sebe a vypadala sem v tom hrozně narvaně a to sem si zkoušela svoují obvyklou velikost S. Bohužel sem zjistila, že tahle velikost už asi pro mě není. Dřív mi prodavačky sami nabízeli S a teď už o velikost víc. Dokonce mi jedna řekla, když sem chtěla menší velikost, že to mam na sobě upnutý a že to nevypadá hezky. Pro někoho normální věta, ale pro mě hřebíček do rakve. Měla sem na sebe vztek, že nic nedokážu ani zhubnout pár kilo a tak sem se doma přecpala k prasknutí…. Teď mám 54kg na 158 cm (je mi 17). Dřív sem měla jenom 50 kg to bylo maximum, ale za tu dobu co takhle blbnu sem nabrala už 4 kg. Bojím se že to sama nezvládnu. Vím že bych měla jíst normálně, že ani hladovění ani přecpávání není zprávný, ale já to už neumím jíst normálně. Buď nejím vůbec nebo když už tak už. A přitom bych si přála normálně jíst ale nejde mi to. Bojím se, že to nikdy nezkončí a já budu jenom přibírat a přibírat. Holky, všem vám budu vděčná za jakýkoliv názor, radu komentář.

ahoj holky! pořebovala bych poradit. napřed vám tu napíšu celej můj pžíběh jak to začalo až do ted. jedla jsem uplně v pohodě nic jsem neřešila – to co jim , váhu… Až jednou sem přišla ze školy a táta mi řek že mu volala učitelka že málo jim. nechápala sem tomu. skoro sem nevěděla co to anorexie je. zjistila sem si o tom dostatečné informace a řekla si že mě to nemůže nikdy potkat. nepamatuju si přesně jak se to vivíjelo dál ale najednou sem začala řešit co jim jedla sem 5 krát denně malý porce u všeho sem začala počítat kalorie. v začátcích jsem vážila 50 kg na 169 cm. postupem času sem jedla mín a mín a hubla sem, pomalu, ale hubla. nechtěla sem si přiznat že mam mentální anorexii. nyní mam pouhých 42 kilo a jim maximálně 1krát denně. ve škole mě hlídají at jim. jenže to prostě nejde. jediný jídlo co jim je většinou večeře. sem psichicky na dně. chci to řešit, chci se léčit ale je tu takový problém nevim jak to říct rodičům. bohužel si ničeho nevšimli protože chodí domu večer a to já věčinou jim….i když poslední měsíce jen malinký porce. prosím poradte mi jak jim to mam říct? sem zoufalá přece nemůžu přít a říct jim: ahoj mami, ahoj tai už necelý rok mam mentální anorexii. a vlastně ani nevim jestli jim to mam řikat. předem dík za radu. PS: a chtěla bych ještě poděkovat naší třídní učitelce která se mě bezmocně snaží pomoct a má se mnou dost trápení.

Začal školní rok, a já od začátku školního roku pořád držím nějaké diety. Měřím 161cm a vážím tedy vážila 50kg. Ty diety byli dosti přísné. Zhubla jsem vždycky na 47kg a pak jsem to už nevydržela, začala jsem hodně jíst. Bylo to pořád dokola, měla jsem deprese, sotva příjdu ze školy hned se rozbrečím, když držím nějakou dietu, jsem slabá, nervózní, na nohy se nemůžu skoro ani postavit, motá se mi hlava atd… Ale najednou!!! Jak jsem přišla ze školní jídelny, měla jsem hlad. Nechtěla jsem si nic vzít, až pak jsem si uvědomila že jsem blbá. Šla jsem si vzít krajíc chleba, namazala jsem si ho, pak další krajíc, a další…snědla jsem celkem 8krajíců chleba a nakonec jsem si uvědomila co dělám, rozbrečela jsem se. Někdy jsem šla na záchod abych to všechno vyzvracela, ovšem že to nešlo. Tak se to točilo pořád dokola. Ale pak jsem zkoušela 5krát denně jíst. Za několik dnů jsem se přejídala a přejídala. Stoupnu si na váhu a vidím jen jak váha stoupá. 51kg, 52, 53kg. Tedka se sama učím jíst malé porce aby jem si zvykla, nepřejídat se. Jednou jsem tu četla příběh, od jedné holky která popisuje něco podobnýho, až nakonec zhubla strašně hodně. Jednou jsme v rodinné výchově probírali o ppp. Pořád jsem se jenom já hlásila. Až jsem se tam málem rozbrečela. Kamarádka se mě pak ptala jak to všechno vím. Třeba že se ničí sklovina zubů když se zvrací. A nakonec mi řekla že to beztak dělám sama. Protože ví, jak se přežírám.

Tak po dlouhe dobe sem tady zase.. Vsechny zdravim a preju krasne svatky a vanoce… proc sem chci vlastne psat, cim to zaclo tentokrat? Jako uz po nekolikate sem se dostala z toho nejist nebo zvracet.. byla sem to zase ja.. ta zdrava a silna, ktera nebude a nechce resit to jak vypadam, kolik vazim a jak se na me kouka okoli… Jenze zase sem zacala vnimat ty narazky vsech.. nejvic me to vadilo od rodiny.. to byla furt babca ze sem se zase nejak stloustla.. tata se svym oblibenym zase zeres… K tomu vsemu jsem se prestehovala z meho rodneho mesta do velkomesta a byla odkazana jenom na sebe, takze to nebylo uz zadny polivka od mamci.. snidane atd.. ale to byl mcdonald, kfc a podobny takze behem par tydnu sem mela uctihodnych.. no hodne.. 🙂 Nasla jsem si praci a tam mi lidi taky rikali ze sem tlusta… je to zvlastni ale rikam si jak lidi kteri me vubec nezjnaji nic o me nevedi, mi muzou rict neco takoveho… To ze nam je stejne let neznamena ze nekdo muze byt takhle oprasklej… Kvuli nem sem stim neco zacala delat… Co delat zase blbnou… nejezeni… nikdo se tam nestara o druhy kdyz jim neco je ale stara se o ne jenom kdyz jim chteji nebo potrebuji ublizit.. Shodila sem 10 kilo a byla spokojena.. odesla jsem z prace a navstivila svoji rodinu… Jakto ze to najednou bylo ty si se nam nejako zhubla atd? kdyz to vubec nebylo videt? ted uz je to vsechno zase v pr… chtela bych byt zase v pohode, bejt to ja oplacana ale v pohode z emi je jedno jak o tom mluvi lidi a jak me kybicujou.. ale ted to je ze sem tlusta nana ale nedokazu nevnimat… Nejhorsi pro me asi tak ted je ze se mi do toho hodne zacina plist soukromi… muj osobni a milostny zivot… tak a ted mi reknete nebo poradte co mam asi tak delat? Dekuju ze ste to docetli az sem… Drzim vam vsem pesticky… pap Adelka

Ahoj holky:-)bubdu se snazit pisat cesky ale jelikos jsem ze Slovenska tak prominte jestli se nestrafim do vyrazu:-)ctu tu uz asi 2 roky o jinych lidech a stejne mam pocit ze je to o mne strata vahy zmeny nalad divne chovani a nebudu se v tom patlat dal:-)vzdyt naco:-)) Jen bych se rada zeptala jestli je tu nekdo kdo se z toho dostaL???Jen kratce bulimii mam 3 newbo vic roku ja uz zseb ani nepamatuju jen vim ze jsem mela okolo 64kg pri vyske 1,53 takze maly meda beda:-)pak chudnuti pomoci buliimie az na 44kg potom kratko anorexie 41kg prejidani 47kg bulimie s cvicenim 48kg bulimie bez cviceni okolo 53kg momentalne studuju v anglii na un iverzite kdubych ze jsem doma asi se dam zavrit na kliniku nech ma daju do poriadku:-(vite stale si opakuju:vaha neni dulezita ale uz kdyz vidim vsechny ty rifle ktery nedopnu tak je lito a rada bych se iba probudila stihla bez tych znaciek od zubov na rukach.vzdy jen trpnu jestli se me nekdo nezepta co to je a parkray se to i stalo tak zalzu ze jsem se spalila nebo co ale i tak..je to hloupy vim ze z bulimie priberu a i tak nevim prestat.Prosim kdyz nekdo vite jak z toho nechte me vedet:-)dekuju mockrat a fakt prominte tu cestinu a este 1 vec kluk ktereho mam moc rada si potrpi na stihle devcata ted chvalabohu nevidi jak vypadam protoze je v cesku ja v anglii a dost se hrozim slyset to co by rekl na mou figuru.ja vim ze je hloupy brat to takle ale uprimne kolik z nas by tu psalo kdyby se u nich ppp nezacalo nejakym nevhodnym komentarem nebo reakci okoli oni se nestaraji ze vy to slyset nechcete hmm no nic dekuju drzim prsty a doufejme ze se vsichni z toho raz dostaneme:-))mozna:-))))aloha jo a prosim vas mi nepiste zadne komentare typu ty vymlete kravo ja potrebuji radu jak jsem hloupa vim i sama:-)))