Anorexie

Zdravím, ráda bych se zeptala. Pokouším se nastartovat stravovací režim po anorexii. Lékařka mi hrozí hospitalizací v Praze na klinice pro ppp. Máte někdo zkušenosti? Jaký může být váhový příbytek? V současné době vážím 38,5kg. Díky moc všem. K.

Ahoj holky, všechny Vás zdravím a mám na Vás žádost. Jsem studentka psychologie a píšu práci na téma Sexualita při poruchách příjmu potravy. Byl by někdo z Vás ochotný odpovědět na mé otázky? Text bude sloužit pouze jako práce do předmětu Psychologie sexuality, která se vyučuje na katedře psychologie FSS MU. Vedoucí kurzu a tudíž jediný člvěk, který bude práci číst je psychoterapeutka sexuologického oddělení FN Brno a všechno je samozřejmě anonymní. Budu ráda, když se ozvete na můj mail barborakrejci@seznam.cz.

Ahojky, je mi 18 jsem 164cm vysoká a vážím 49kg, přestala jsem jíst před rokem po zhoršení zdravotního stavu, je někdo kdo má podobný problém? Napište prosím spíš na email, moc sem nechodím. Email je AnetaBrendlova95@seznam.cz

Zdravím, holky chtěla bych se zeptat- neměla by jste některá zájem o pomoc s různými přednáškami a sezením v Olomouci ? Nic takového tady není . A já bych si moc přála něco takového tady rozjet – na téma PPP. Mohly by jsme si vzájemně pomáhat, ale hlavně odradit mladší holčičky , jak PPP jsou velice nepříjemné pro nás samotné , ale hlavně pro rodinu . Byl by tu někdo takový ? :)) Můj email je – Lenie.Doubravova@seznam.cz

Ahoj, hledám kamarádku, která má zkušenost s mentální anorexií a chce se podělit o své pocity , zážitky atd., ve věku 20-30 let z Prahy, nejlépe Praha 3.
lenka.macanova@seznam.cz

Ahoj holky, jmenuji se Kateřina Valuchová a jsem studentka gymnázia J. V. Jirsíka v Č. Budějovicích. Chtěla bych se zeptat, jestli by nějaká z vás měla chuť odpovědět na mé otázky do Středoškolské odborné činnosti na téma Ideál ženské krásy na které nyní (ve 3. a 4. ročníku) pracuji. Vše je samozřejmě anonymní a dostane do rukou pouze mych a nekolika málo odborníků. Mnohokrát děkuji za jakoukoli odpověď, neváhejte mě kontaktovat na katerina.valuchova@gmail.com

Ahoj

Ahoj jmenuji se Kristýna a je mi 17 let — chtěla bych vědět co se se mnou děje … vážím 45 kg a měřím 165 cm.. nevím proč mám takovou podváhu když strašně moc jím na snídani si dám třeba 3 rohlíky se slaninou … na oběd polívku a podle toho co zrovna máme … mám ráda všechno .. na svačinu do školy si udělá klidně i řízky a ještě si musím něco koupit … mám porřád hlad a taky pořád jím .. tak jestli se můžu poptat co se semnou děje pro jsem tak hubená

Dobrý den, píši závěrečnou práci na VOŠ v Praze na téma Mentální anorexie a součástí práce jsou také výpovědi žen, které tuto nemoc prodělaly. Chtěla jsem se zeptat, zda se tady najde někdo, kdo by mi byl ochotný poskytnout jeho příběh o boji s touto nemocí (cca 1 A4, vše je samozřejmě anonymní). Příběhy můžete posílat na mail j.pittnerova@volny.cz. Děkuji moc. Jana.

Ahoj,

potřebovala bych nejspíš pomoc, chtěla jsem se zeptat na názor někoho, kdo si tím vším prošel… Myslím si teda, že anorexií netrpím, ale při mé výšce 176cm a váze 53 kilo si tím není jisté moje okolí… Je pravda, že toho moc nesním a jím jen, když už je mi opravdu špatně, moc toho ani nenaspím, protože mám dvě práce, když mám hodně hlad a nemám možnost se najíst (skrz práci), tak si dám kafe a pak další a další…

Dokonce si v některých věcech připadám taková divná, tak radši nosím většinou věci černé nebo tmavé barvy, myslíte si, že mám problém? Nebo co se to se mnou děje?

Ahoj, anorexii jsme měla když mi bylo 11, bylo to o prázdninách a dost jsme zhubla, bylo to hlavně kvůli toho, že jsme se nenáviděla a prostě přestat jíst byl způsob mojí pomalé sebevraždy, chtěla jsem takhle umřít, prostě trpět a uvědomovat si to, a aby to viděli i ostatní, aby věděli, že mi něco je a nemohli mi pomoct, protože to já řídím, to sebeovládání nad jídlem, ten pocit, prostě když někdo, třeba sourozenec neodolal a dal si něco na zub, a já se na to koukala,´.. Před tím to vlastně začínalo takovými těmi depresními stavy, jakože pocity vinny, když jsme něco snědla, nesmyslnou námahou atd. Byla to, vlastně je jedna z nejhorších období v mým životě, nikdy bych nechtěla ať se anna vrátí, a tady, teď začíná můj problém. Pak, když přišla zase škola tak jsme přestala a všechno bylo v pohodě, jak roky šly tak jsme si na to ani nevzpomněla, vůbec. Ale, teď je mi 13 a prostě, nechci být anorektička, nic podobného, ale prostě, já nevím jak to říct, prostě to nechci ale při tom chci. Chybí mi ten pocit, prostě všechno se to vrací, vidím to, myšlenky, dlouhé nekonečné hodiny s mojí myslí, s tím co jsme snědla a nesnědla, coo jsme udělala a neudělala. Prostě nemůu si nijak pomoct ann mi chybí, chci aby byla zpátky, nevím co s tím mám dělat. Prostě nejsem smutný člověk, mám se ráda, jsme sebevědomá, hodně, někdy až arogantní :), lidi mi o teda říkají, někdy a prostě vrací se to i tak, nejsme ani sama, daří s emi hodně, mám kamaráádů, jako nikdy před tím, nikdo mi nijak neubližuje, jsme šťastná, budu mít i svoji vernisáž, ale anna se mi zase dostává do hlavy, pomalu, já doufám, že tohle nevyzní nějak trapně, oproti vašim příběhům, nevíte co s tím?