Nevím jsk dál…
Celé to začalo už v mých 17 letech před 7 lety, kdy jsem zhubla z 60kg na 45kg při výšce 162 cm.Při 45kg jsem si ale řekla dost, i když jsem si moc hubená nepřipadala, spíše naopak, okolí to vidělo jinak. Pořád jsem slýchala, že bych měla trochu přibrat atd.Přibrala jsem díky svému klukovi asi 3kg a váhu kolem 48kg jsem si držela přibližně 3 roky.Pak jsem se začala střídavě strašně přežírat a následně hladovět, pořád dokola.A váha mi lítala mezi 50-58kg.Před 2 lety se dokonce vyšplhala na 61 kg.Pak jsem ale začala méně jíst a hooodně sportovat a váha najednou ukazovala 55kg, jupí, byla jsem nesmírně šťastná.Následně ale přišlo něco nečekaného-otěhotněla jsem, na jednu stranu jsem byla šťastná, ale na druhou si říkala-všechno je teď v háji,zase budu přibírat:-( Potom jsem si ale řekla,že miminko je pro mě důležitější než postava a začala si těhotenství užívat přejídáním.Za těch 9 měsíců mi přibylo něco přes 30kg!!!Hrůza.Naštěstí 15 zůstalo v porodnici.A protože nekojím(nešlo nám to), tak jsem hned nasadila dietu a už mám dole skoro 10kg.Ale je to tím, že jím opravdu strašně málo a hodně sportuji.Nevím, co bude dál, jestli zhubnu na ideální váhu a tu si udržím, nebo se za nějakou dobu začnu opět přejídat(to nejspíš), nebo mě touha po hubnutí ovládne natolik, že nebudu vědět, kdy přestat. Vím jen, že už nechci spadnout do toho kolotoče hladovění a přejídání a následných depresí. Možná mi budete radit, abych jedla normálně, zdravě, 5 porcí jídla denně+pohyb.To já ale prostě nedokážu.Buď jím malinko nebo žeru.Jak moc bych chtěla být normální jako kdysi než jsem začala s hubnutím.Kdybych mohla vrátit čas, nikdy s hubnutím nezačínám:-(