Vlastně äni nevim proc…
Vlastně äni nevim proc jsem se sem prihlasila…asi se potrebuju nekomu sverit…nebo spise vypovidat…vypsat…je mi teprve 15 let…ale v oblasti jidla anorexie bulimie a tak dale mam dlouholetou praxi…bohuzel…cim bych zacala…bylo mi 11 a ja prestoupila na umeleckou skolu…nadhera novy kamaradi, nove zkusenosti…odjakziva mam rada zmeny,a proto jsem take prestoupila, navic umeni me vzdycky lakalo, i kdyz v 6tride jsem opravdu jeste nevedela jak se zivotem nalozit…vlastne to nevim ani ted…ale k veci…nevim cim to zacalo…nejspise mou novou kamaradkou Marii..Marie byla krasna hubena holka oblibena a vzdy stredem pozornosti…staly se znas kamaradky ale ja byla vzdy jen takovy jeji…jak to napsat…ocasek…snad pochopite…nevim jak to zacalo, ale zacala jsem se uzavirat do sebe protoz evsichni si vsimali ¨Marie a ja byla jsen takova „nicka“…staval se ze me introvert a vlastne nevedomky jsem prestavala jist…nebyla jsem tlusta ale hubena take ne mela jsem zadek a zkratka se zacaly projevovat zenske rysy…merila jsem 165 cm a vazila 65 kilo ale byla jsem hodne svalnata takze jak rikam vsichni me brali akorat…neuvedomovala jsem si proc to delam ale prestavala jsem jist vlastne temer vse zacala jsem se nenavidet a vsechny moje problemy byly vycitany tem kejtam a vsemu tomu rosolu ktery na me vysel…utapel ajsem se v depresich…ale nevedela jsem ze zacinam byt nemocna…neuvedomovala jsem si ze jislo je takova moje droga nebo spise zavislost na kterou jsem schazovala vsechny moje problemy…za 3 mesice intenzivniho hubnuti a sportovani jsem se dostala na vahu 50 kil…byla jsem na sebe pysna ale zaroven jsem byla nestastna a citila se hrozne…pamatuju si vecer kdy jsem dva dny nic nejedla a ten vecer si doprala jablko byl to jaky si ritual…rozkrojila jsem ho na 4 dily a vychutnavala….byla to nejdelsi konzumace jablka za cely muj odsvadni zivot…zacaly mi vystupovat kosti me s eto libilo moc se mi to libilo a sichni kolem me zacali rikat at uz neblbnu ale ja mela klapky na usich…motala se mi hlava svaciny jsem davala psum nebo mi plesnively za skrinemi kam jsem je vecne hazela…byla mi zima hrozna zima…casem jsem zhubla na 45 kilo…byla ze me kostra a ja nebyla schopna vylest na palandu…vymlouvala jsem se na takove blbosti abych mohla spat dole na gauci…mama byla nestastna vsichni byli nestastni aja vlastne take jen sjem si to neuvedomovala adal hubla…vazil ajsem 44 kilo a moji nejlepsi kamaradku odvezli do nemcnice kde se mela lecit z mentalni anorexie byla o ¨rok starsi…jednou jsem za ni s mamou zasla…vazila 33 kilo…v tu chvily jsem nejak automaticky zacala jist…ja si vlastne cely ten asi pul rok co toto trvalo neuvedomovala ze jsem nemocna a neuvedomovala jsem si to ani kdyz jsem se z toho sama zacala dostavat diky me kamaradce…uvedomuju si to az ted…ze jsem byla nemocna…potom jsem ale nybla k zastaveni pribral ajsem na 65 kilo…tedy na moji puvodni vahu…z a2 mesice…nastaly opet deprese…a ve zkratce 3roky boj s bulimii…nyni mam novej problem…jemi patnact jak uz jsem uvedla a bojuj s obememi nemocemi tedy pres 4 roky…ted al evim ze ot neni v poradku jen nevim co s tim na jednu stranu chci byt hubena kostnata…a na druhou chci uz prestat nezabyvat se tim a normalne zacit jist…jsem rozpolcena osobnost…v zari jsem stoupla na vahu a rucicka ukazovala 67 kilo…v tu chvil yjsem se na sebe do zrcadla podivala opet tema ocima kterymi kdysy najednou jsem videla vsechen ten tuk ten rosol vse co tak hrozne nesnasim…marne jsem hledala ty vystupujici zebra a kosti…podle statistik jsem ale byla v norme…nic mene jsem opet zacala hubnout je to tri mesice co drzim dietu cvicim a i jinak hodne aktivne sportuju…opet jsme na nove skole…nevim jestli to stim opet souvisi a vlastne nevim jestli to s tim souviselo i kdysi…tezko rict…kazdopande dnes jsem se dostala na vahu 56 kil…tedy 11 kil minus od doby meho noveho zacatku…ma idealni vaha je 57 kilo…vim to ale nechci s tim prestat…chci aby BMI a vse ostatni vychazelo na podvahu…zbyva mi k tomu par kilo…vlastne 3-4 to mam za mesic…je ot muj spise psychickej cil….a ja se ho chci zbavit na druhou stranu nechci…kdo to zazil jiste me pochopi….je toho spousta co bych sem napsala…ale nebudu vyzirat pamet…je to jen takovy…vypsani se…doufam ze me nebudete odsuzovat a treba i napisete co si o tom myslite a jestil by se mi dalo nejak pomoci…sama na to nestacim…ted uz to vim…