Kdy ten kolotoc skonci????

Ahoj, chodim jsem docela casto, ale az ted, jsem si rekla, ze i muj pribeh by mohl byt pro nekoho varovanim, jak snadno se da do problemu spadnout. Je mi 18, chodim na dobrou skolu, rodinna situace je naprosto v poradku, nerikam ze byla vzdycky, ale v podstate se mi nikdy nedelo nic tak strasnyho. Od svych 7 let jezdim zavodne na koni. A od sameho zacatku, mi to slo, nejspis bohuzel, vzdycky se ode me ocekavalo, ze budu proste nejlepsi, je to tak tezky byt nejlepsi, jsem nejlepsi 11 let a uz me to unavuje, vsichni se na me divaj, jak kdybych byla z jine planety, zavidi mi, pomlouvaji me skodi mi a ja uz na to prestavam mit…. Myslim si o sobe, ze jsem strasne hodnej clovek, nemuzu za to, ze mam docela pohlednej ksicht kdyz se nalicim, ze mam dlouhy husty na blondato odbarveny vlasy, je pravda, ze to asi taky ze sebe delam, chci bejt hezka a uspesna ale vnitrne na to asi vubec nemam. Tak to resim tim, ze proste zvracim. Pravidelne, skoro denne uz 2 a pul roku. Je to proste vyborny, nejsem zrovna vychrtla, protoze je znamy ze zvracenim clovek nehubne… Je mi zle uz zase je mi zle, zrovna tady mam ctvrt na dve odpoledne, jsem totiz daleko z Cech, jela jsem se ucit anglicky, nebudu rikat kam, nemam potrebu, aby me nekdo poznal. Stoji to tadu za … protoze ty lidi, ty lidi jsou proste nechutny. Tak neuhadnete cim to asi resim.., dokola, dokola nekonecnej kolotoc , az se vratim, musim na to jit uz asi s odbornikama, protoze samotny se mi to nepodarilo zvladnout 2 roky a jak nevinne to zacalo,jednim cokoladovym jogurtem, presne si to pamatuju, jak jsem si rekla, jenom to zkusis..a ejhle ono to slo, dalsi den, par rohlicku, maslo med, spagety, dalsi cokoladovy jogurt par tatranek a za 5 minut to bylo vsechno pryc, to bylo ale pred 2 rokama, ted uz mi to zvraceni trva treba taky vic jak pul hodiny, a spousta krve, sedrenej krk, no bomba. Mam pritele, v prosinci jsem s nim zacala, po 3 mesicich me podvedl, to mi taky moc pomohlo. Skoncila jsem s nim a ted vzacatkem cervence, pred mym odjezdem jsme se k sobe vratili, vsichni mi ted na mail pisou jak me ma rad, a jak se zmenil, tak uvidime…potrebuju nekoho, kdo mi pomuze, v zivote mu o svym problemu nereknu ale potrebuju nekoho, kdo mi podvedome pomuze… Je nas tak strasne moc s temahle problemama, az se toho desim, proc to delame, kvuli sobe, nebo kvuli tem debilnim chlapum, uz jste si nekdy polozili tuhle otazku??? Napiste mi, budu moc rada, tak zatim ahoj holky a drzte se, zkuste to lip, nez to porad dokola zkousim ja..