psycho

Ahoj..Vím,že nejsem jediná kdo má problém s jídlem a právě proto jsem se rozhodla podělit se o svůj příběh právě s vámi..Začalo to když mi bylo 16..nasi koupili rotoped a ja začala cvičit a protože jsem nebyla na pohyb zvyklá,tak jsem i hubla..a to se mi moc zalíbilo..byla jsem normální holka,která nepřemýšlí nad jídlem,při výšce 170cm jsem vážila 60kg a neměla jsem potřebu hubnout,ale najednou-když jsem viděla že stačí pouze trocha pohybu a trocha odříkání,zatoužila jsem být opravdu štíhlá.A povedlo se,zhubla jsem na 55kg a byla jsem na sebe opravdu hrdá..Jenže pak mě napadlo,jak bych asi vypadala vážit třeba jště o dvě tři kila méně?a tak to začalo,přestala jsem skoro úplně jíst a cvičila jsem do strhání.Odměnou mi bylo krásných 49 kg..jenže místo toho,aby každý obdivoval jak jsem krásně štíhlá se na mě začali dívat jak na anorektičku a pomlouvali mě za zády..i můj přítek,se kterým jsem tři roky se se mnou chtěl rozejít,protože jsem se prý strašně změnila a žemyslím jen na to co sním a jak to vycvičím..bohužel měl pravdu a má ji vlastně dodnes.Byl to on kdo mě donutil ztloustnout na 55kg,jenže to byl spokojený pouze on,já si najednou připadala strašně tlustá..a od té doby se to se mnou táhne..vždy přiberu na popud mého přítele abych mu udělala radost a pak když mám pocit že mě už tolik nesleduje nebo že mu to stačí tak to zase hned zhubnu a znova a znova..nejhorší je,že když začnu přibírat cpu se opravdu příšerně,ale říkám si že to dělám pro něj,ale pak mám hrozné výčitky a jsou dny kdy mi dělá problém sníst cokoli..i v jablce vidím kolik má kalorií..já už nevím jak z toho ven..chci být prostě normání a nemyslet pořád jen na jídlo,chci mít normální zdravou a hlavně stálou váhu a nepřipadat si v plavkách při 55 kilech jako ten největší buřt na koupálku..budu moc ráda když se mi někdo ozve a třeba zkusí poradit…