Konec s anorexií

Ahoj holky a všichni co navštěvujete tuto stránku chtěla bych se svámi podělit o můj příběh a tím vám také trochu poradit jak zkoncovat s anorexií a bulimií. Začalo to asi před dvěma lety to jsem byla úplně normální holka co má ráda jídlo a postavu neřeší.U nás v rodině hlavně z tátovi strany jsou ženské jak to jen říci krev a mlíko,ale zase z máminy strany jsou jako lunt.Já jsem byla spíš po mámé samá ruka samá noha moje máma má úžasnou postavu meří asi 163cm a váží asi 48-50kg navíc za její štíhlou postavu může také každodenní stres,který zažívala doma jelikož jsme bydleli i s tátovýma rodičema a babička byla odjakživa učiněný generál.Navíc s námi bydlela i tátova sestra,která mě vytáčela do běla možná ze všeho toho se u mě vyskytl můj první velký problém BULIMIJE!!!!První myšlenku o mé postavě do mě zasel můj táta občas prohodil nějakou nepatřičnou poznámku o mé postavě a srovnával mě s postavou mé mámi,která je,ale menší než já někdy taky občas kluci ve škole měli takový nejapný žerty,ale nijak zvlášť jsem se tím nezabývala.Nebyla jsem nijak tlustá měla jsem možná o něco plnější zadeček a byla jsem dřív vyspělejší než ostatní holky v mém věku.Poprvé jsem zkoušela zvracet asi ve 13 letech přečetla jsem si článek v novinách o jedné bulimičce,ale nebyla to úplná bulimie nepřejídala jsem se spíš jsem to jen chtěla vyzkoušet a šlo mi hlavně o pozornost.Chtěla jsem,aby si mě ostatní všímali jako mé mámi pořád ji každý opakoval jakou má krásnou postavu jestli nezhubla jestli cvičí atd.A tyhle poznámky mě dostávaly do varu a já na ni začínala žárlit.O prázdninách se naši rozváděli a já byla v dost složité situaci a každý problém jsem řešila jídlem navíc ze smutku jsem taky moc nechodila ven a přibývala na váze.Takže když jsem v září šla do školy tak máma koupila váhu a já jsem najednou měla 65kg na 165cm!!!!Nebyla jsem nijak tlustá,ale prostě ta postava byla plnější a já chtěla zhubnout toužila jsem být štíhlejší než máma,aby mě taky každy obdivoval navíc po rozvodu rodičů jsem si řekla,že začnu nový život,protože jsme s mámou měli větší možnosti tak jsem toho hned využila a začala závodně tancovat street dance.Jako malá jsem tančila balet,ale kvůli zdravotním potížím jsem toho musela nechat.Tréningi byly náročné k tomu škola a výtvarný kroužek navic jsem si začala upravovat jídelníček takže jsem jedla suchary,bílé jogurty,zeleninu a ovoce.Ovšem ráno jsem nebyla zvyklá snídat takže snídaně neexistovala ve škole jsem si dala na svačinu třeba mrkev nebo rajče na obědy jsem nechodila a obvykle jela vlakem hned po škole na tréning,kde jsem do sebe lila vodu takže jsem ani hlad neměla a když jsem se kolem osmé připlazila domů hned jsem se vykoupala popřípadě jsem si udělala úkoly a šla spát.Takto vypadal můj den máma mě nikdy nějak nehlídala byla ráda,že dělám něco co mě baví a že se nestrsuju z rozvodu a já byla ráda,že se mi daří hubnout.Horší to bylo když jsem jela k tátovi,protože babička pořád vyvařovala a chtěla všechny vykrmovat a já všechno jídlo jsem schovávala do igelitových pytlíků a vyhazovala do popelnice nebo je schovala do baťohu a vyhodila později.Hubla jsem poměrně rychle,ale vadilo mi,že si nikdo mého úbytku váhy nevšiml když jsem měla asi tak 54-55kg kalhoty na mě visely,ale nikdo mi pořád nic neříkal chtěla jsem tedy zhubnout ještě víc proto jsem o víkendech chodila ven,jezdila na kolečkových bruslích nebo na kole a večer třeba ještě šla na diskotéku.Začala jsem taky pít hodně kávy a občas si i zapálila cigaretu a někdy si pročistila střeva projímadly.Takto to pokračovalo až jsem se postavila na váhu a měla 43kg!!!!Byla jsem tak šťastná,že se mi to podařilo a měla strach,abych to zase nepřibrala v tu dobu jsem nejedla skoro nic jen snědla pár líček jogurtu to bylo vše.V ten den jsem jela s mámou nakupovat a máma si už všímala,že kalhoty jsou mi děsně velky,ale navykládala jsem jí,že jak chodím tancovat jsem něco zhubla a víc se mi líbí hip hopovej styl.Dokázala jsem ji přesvědčit,ale chtěla jsem se ostatním předvést a tak jsem si koupila nádherný úzký cigaretový džíny v dětské velikosti 34!!!Měla jsem totiž jít na jednu oslavu,protože moje prababička slavila 85let tak jsem si na sebe hodila ty nové džíny a protože bylo teplo ještě krásné tričko s odhalenými zády a na nohy si obula sandálky na podpatku.Své obrovské kruhy pod očima jsem zatřela meukapem a když jsem se namalovala byla jsem celkem krásná holka,ale vypadala jsem jak vyžle,ale tehdy jsem to neviděla naopak vhtěla jsem ještě víc.Když jsem dorazila na oslavu všichni na mě vytřeštili oči a začali se ptát jestli nejsem nemocná a proč jsem najednou tak hubená,že mi lezou kosti atd.A mě to dělalo zatraceně dobře,ale měli pravdu na zádech mi čouhaly lopatky a páteř,ruce jako tyčky,ve výstřihu žádná prsa jen ostré kliční kosti a moje nohy byly v upnutých džínach jako sirky.Vyžívala jsem se v tom,ale všichni chtěli abych tam jedla a já si nacpala plnou pusu malých jednohubek a šla všéchno vyplivnout na záchod a kus dortu jsem nenápadně házela psovi.Byla jsem výborná herečka,ale potom se mi uděla lo strašně špatně a zatočila se mi hlava a musela jsem si sednout.Pár dní po tomto incidentu mě máma odvedla k doktorce,protože jsem odmítala cokoliv sníst a mé stavy deprese byly nesnesitelné.U doktorky mě zvážili a zjistili,že vážím pouhých 41kg a krevní testy to raději ani nemluvím katastrofa.Nechali si me v Brně v Bohunicích na dva měsíce mě tam vykrmovali a až jsem dosáhla váhy 45kg tak mě pustili a zbytek jsem přibírala doma.Lecos se mi v hlavě změnilo hlavně si to uvědomili ostatní,že mě dost deptali a že mi neměli nadávat a upozorňovat na tělesné proporce.Dnes se snažím dodržovat jídelníček,který jsem si sama sepsala a upravila ho,abych neměla výčitky.Zbavila jsem se strachu z váhy jím zdravě,cvičím a beru antidepresiva,ale vypadá to,že je za chvíli nebudu potřebovat psychiatrička řekla,že jsem na dobré cestě jsem teprve na začátku a pořád se hlídám momentálně vážím 50,5kg a to si chci udržet je mi líto,že jsem si takhle zahrávala a spadla do takové nemoci kvůli ní jsem se dost hádala a rozbortila si vztahy jak doma tak u kamarádů,ale já se chci uzdravit a doufám,že to dokážu držím vám všem palce ať se vám podaří se uzdravit a nezabývat se svou váhou takové trápení za to nestojí.