Potřebovala bych radu nebo pomoc
Ahoj je mi 18 a už rok se mi hroutí svět. Můj příběh začal celkem nevině. Od mala sem měla problém sama se sebou. Děti se mi posmívali byla sem při těle taková oplácaná. Kluci si mě nevšímali. Byla sem ale veselá hrála sem na housle a všicjni mi věřili že ti někam dotáhnu. V devítce sem se rozhodla že pujdu na konzervatoř úspešně sem udělala přijimačky a na konzervě mi začal nový život. Lidi mě brali líp byla sem mezi stejnýma lidma a proto to bylo lepší ale já sem se sebou přád nebvla spokojená a tak sem si v druháku řekla a dost zhubnu . Začala jsem puze cvičit. A kila šla dolu a pak sem i omezila jídlo protože jsem jedla moc a nepravidelne . Ze začátku jen pravidelně a pak trochu míň. Ślo to docela rychle a nenásilně. Všichni mě chválili a já byla najednou šťastnější. A pokračovala jsem dál. Tehdy jsem začala v únoru do června jsem ze 72lg při výšce 173 cm měla 62. A to byla váha na které jsem chtěla zůstat. Jenže jsem sena sebe podívala a řekal jsem si ž e to břicho je pořád velký a že ty dvě kila mi neuškoděj. A tak sem časem měla 58 a pak 56 potom 54 a před měsícem dokonce 49. A to už sem jedla maličko samý „zdravý“ věci zeleninu a ovoce odmítala jsem i chleba a polívky dávala si poloviční proce a podobně. A najednou přišel jakýsi záchvat a já za jeden den snědla takových věcí cio snad ne ani za celý týden. Hrozně sem si to vyčítala zvracet mi DÍKY BOHU nešlo a tak jsem měla příšerný výčitky. Nicméně jsem se držela ale za měsíc znova dokonce tři dny po sobě a ndes ( po týdnu) zase znova. Vím že už nejsem jako dřív. Jsem jiná. ve škole mi nic nejde mám malý sebevědomí trpim depresemi nnávidim svoje břicho a dala bych cokoliv za to aby bylo takový jaký si představuju. Bojim se že přibru a myslím že mám proč nprvaidelnou starvou jakou vedu poslední pár dní se všechno zhroutí mám asi 56 až 58 kg a vím že to stoupne jestli se něco nestane. Také vím žemoje váha je nízká ale nedokážu se přesvěčit že bych měla přibrat. Bylo by to pro mě něco tak strašnýho že bych byla schopná si i ublížit. Začínám mít strach. Bojím se co může přijít. Začínám padat do přejídacího kolotoče vím že jsem na počátku aproto potřebuju pomocnou ruku radu cokoliv. Chi být jako dřív nebrečet každý den. netrápit sebe a okolí. Cchoi být normální. Jídelníček mám omezený protože se bojí že po všem přiberu. Prosím napiště cokoliv nevím jak dál. Děkuju moc Bára