Ne,to přece vážně nemůžu být já

Mě samotnou to děsně mrzí,ale zhruba po půl roce sem píšu zase.Jde pořád o ten samý problém. I když už nezvracím denodenně,tak občas si,jak já říkám, ulítnu. Vím,že je to špatné,moc špatné,dokonce jsem si tak zasvinila žaludek,že mám teď docela ošklivý zánět,takže musím brát denodenně léky…..jenžem tohleto neni jediny problem,co mi anorexie a bulimie prinesla.Mimoto je to ještě chudokrevnost,což má vliv na to,že jsme pořád unavená,nesoustředěnost,nemám dostatek síly na běžné věci,skoro nic mě nebaví……V poslední době si to sice snažím hlídat-snažím s ejíst zdravě,pohybovat se,dostatečně odpočívat,ale stačí jeden jediný neúspěch-třeba horší známka,než má kámoška,menší nedorozumění s přítelem..a jsem v tom zase…….Jsem taky pořád nemocná,což mě hodně omezuje,co s etýče školy,tím pádem jsme pak zase ve stresu,když doháním učení,tím pádem nemám čas na přítele,následkem toho se hádáme a já?……zase zvracim.Vždycky sjem si myslela,že sjem opravdu silná osobnost,ale tento rok je to bída………lituju dne,kdy jsem poprvé zvracela.Zase bych chtěla být ta veselá sexy holka.Teď?Teď jsem jen unavená troska bez chuti do života……….