Volám…

Odejdi, odejdi prosím vím, že tě v sobě stále si nosím. Nechci tě v sobě více, kříčím, co mi stačí plíce… Stejně mě nikdo neslyší, protože můj hlásek je myší… Kamkoliv jdu mě doprovázíš a „špatné“ myšlenky mi vháníš. Prosím bože, ať jde pryč, ať už přestane mrskat ten bič !!! Už více nechci plakat a bát se, že na mě kdykoli přijde zase. NENÁVIDÍM TĚ TY MRCHO ZLÁ !!! vím, že si to teď čteš, zároveň jak já píšu, ale věř mi, že tě PŘEMŮŽU !!!! Nevím, kdy, nevím, jak ale vím, že to jednou dokážu. Všichni to jednou dokážem, tak si to zapamatuj a BOJ SE !!! protože já už si od tebe NENECHÁM PROUČET !!!! Už NE !! už si mě vysála dost a já už nemám sílu……………. Ahoj všichni, tohle píšu právě když prožívám…..no ani nevím, jak se tomu říká nebo jak to nazvat…no ale ……já už prostě nechci,………nevím, co psát, brečím tu, nevím, jestli se lituju nebo brečím protože jsem tak bezmocná vůči ní……ovládá mě jako já ovládám postavičku ve hře na počítači…….ale ted už nechci, postavička sebou už nenechá cloumat a poroučet si už NE ! Už jsem sem jednou svůj příběh psala, tohle je jakoby pokračování…….no tak se snažím přestat, dalo by se říct, že to jde ale strašně pomalu…….nevím, možná že jsem se zasekla a už to dál nejde……..už to nedělám každý den, vydržela jsem i 3 dny, a dnes taky….ale bojím se……..možná to je ten problém, – nesmíme pochybovat o vítězství jinak nemáme šanci…vím, je to těžké nepochybovat, já taky pochybuju……ale musíme to zkusit jiná možnost není, protože máme jen tři věci: strach,pochyby a naději…….-možná když se naučíme tyto tři věci ovládat, pomůže to k vitězství….. tak se všíchni držte a A ZKUSTE NEPOCHYBOVAT…já to zkusím taky…….at ta mrcha táhne k čertu…….. HODNĚ ŠTĚSTÍ VŠEM ……janeinka janeinka16@seznam.cz