Můj stín …

Jsi to nejhorší, co mě v životě mohlo potkat. Možná jsem dřív o to setkání stála, ale teď, o pár let starší, vím, že to byla největší chyba mého života. My dvě jsme se v životě neměly potkat… Ničíme se navzájem, jenže ty máš jiné plány. Ničíš mi život. Doslova a dopísmene. Když už myslím, že jsme se konečně rozešly, záhy poznám, že jsem se opět mýlila. Sedíš potichu někde ve skrytu duše a čekáš a čekáš… Jsi vytrvalá. Vytrvalejší, než bych čekala, možná je to tím, že víš, že přece zase dostaneš šanci k životu. Čekáš, a v tu nejméně vhodnou chvíli vylezeš a zaútočíš. Krutě. Opět si vybíráš svou daň, kterou ti platit nechci, ale ty se nedáš. Nahlodáváš, hromadíš, útočíš, boříš, pálíš… Jsi nepřekonatelnou překážkou, která nemá konce. Jsi zrádnější než živly. Přijdeš nečekaná, nezvaná a zničíš všechno co bylo do té doby vybudováno a ničíš dále, i když už není co. Jsi vychytralá, dokážeš se v pravý okamžik chytit příležitosti. Jsi záludná, nedáváš najevo své úmysly. Víš přesně, kdy zaútočit, aby to nechalo ty největší šrámy na duši i v životě. Držíš se jako klíště, ale ty se jen tak lehce nepustíš. Boj s tebou není snadný. Máš spoustu skrytých zbraní a všechno okolo ti nahrává. Jsi nebezpečný soupeř, který se nevzdává, který nechce znát slovo „prohra“. To pro tebe není. Ty znáš jen „vítězství“, a podle toho se také řídíš. Nevím, co s tebou. Jsi něco, čeho se lehce nezbavím, a vím, že síly mé samotné už na tebe nestačí. Ale zase nemám odvahu požádat o pomoc. Byla by to ukázka mé slabosti, kterou ti nesmím dát najevo. Měla bys z toho jen radost. Tento boj si musím vybojovat sama, i když to bude znamenat boj s větrnými mlýny. Ale kdo ví… Jednou se možná vítr obrátí. Může to být zítra, za rok, za pět let nebo také nikdy. A já vím, že mi to neulehčíš, budeš se prát o své místo na světě zuby nehty. Nevzdáš to jen tak. Taková nejsi. Vím to. Ale jednomu věř: Budu bojovat,… Nenechám tě vyhrát!