Snad už je po všem
Píšu Vám, holky, které jste se rozhodly vzít svá kila útokem. Rozhlédněte se nejprve kolem sebe. To, že ubližujete především sami sobě, pominu. Je to Váš život a každý je strůjcem svého štěstí. Podívejte se ale na Vaše mámy, které by pro Vás udělaly všechno na světě, chtějí pro Vás to nej… a Vy jim ubližujete úplně nejvíc a vědomě. Věřte mi, že vím, o čem píšu.Jsem totiž jedna z nic. Většina dívek a žen chce být štíhlá, líbit se. Je to od přírody přirozený jev. Ani já nejsem jiná, aproto se snažím sportovat, pravidelně jíst a se svoji váhou nemám 20!!!let žádný problém. Je mi 45let a při 161cm vážím 53kg. Moje holčička dělala od první třídy sportovní gymnastiku. Byl to její život, na bradlech a žíněnkách vyrostla, dostala se do reprezentace, ale pak přišel říjen 2003, týden strávený na ortopedii v nemocnici a ortel: konec se sportem (nemocná páteř). Časem se ukázalo, že sportovat může, ale pouze rekreačně. Pochopitelně 2-3kg přibrala, ale stále to byla moje krásná, štíhlá holka 162/52. Pak přišlo jaro 2005, kdy si zřejmě chtěla dokázat, že má pevnou vůli, což se jí „povedlo“. Během tří měsíců zhubla o 10!!!kg (jestli snad některá pociťujete závist, čtěte dál), přestala menstruovat, trpěla zimnicí, byla zlá, náladová a protivná, hnusná až odporná, vychrtlá, přiznám se, že jsem se jí štítila, samá kost a kůže, vypadala jako stařena, skončila u psychiatra. Naštěstí vyřešila její nemoc ambulantní léčba. Nevím, jestli bych se já, jako máma, psychicky nezhroutila, kdyby musela být hospitalizovaná. Zkazila celé rodině léto, probrečela jsem mnoho nocí a strávila na těchto stránkách mnoho hodin, abych pochopila, že anorexie je opravdu nemoc s velkým N. Musím říct, že nelituju ani jedné slzy, ani jedné chvíle strávené na netu, a troufám si tvrdit, že moje dcera je už téměř v pořádku (menstruaci sice ještě nemá a v péči psychiatra je stále) má kluka kterého má ráda a on ji. Věřím, že svůj život nazahodila. Rozhodla se, že nad svojí nemocí zvítězí, celá rodina jí pomáhala, teĎ po 3 měsících věřím tomu, že se to povedlo. Ještě není vyhráno. Váží 49kg, ale dostala první kalhoty!!!! Má svého kluka a rodinu, která ji podrží. Jenže to nejde dělat stále. Já bych ještě jednou takové nervy nevydržela. Za všechny mámy: jste mladé, jste krásné, máte život před sebou, neničte si ho. Přijde krásný kluk, a ten by Vás nemusel chtět mít rád, právě proto, že jste hubená, vychrtlá, ošklivá, nechutná, štítil by se Vám dát pusu.