Čím vším musíme projít….

Nevim jak vy ostatní, ale já bych řekla,že těch špatností za celej svuj krátkej život, jsem zažila dost. Počínaje braním drog a konče bulímií. Toho prvního jsem se během dvou let zdárně zbavila, to druhé se se mnou snad taky rozloučí.Pevně v to doufám.Přece nejsem takovej slaboch…? Upřímně, oboje dvoje je závislost,tak proč je to s bulímií tak těžký? Jedno vim jistě….zatím co drogy mi hodně braly a to dost viditelně.Bulímie je větší mrcha.Uspokojuje mě,je stále se mnou,nic mi nevyčítá.Proč,když vim co je to za neřáda,znám všechny její praktiky,vím čím je živená i co mi bere…jí neumím říct sbohem? Je to otřepaná fráze-chtěla bych být zdravá…,když vím,že ta část mozku ovládaná nemocí PPP je proti. Bojim se,že se jí nikdy nezbavim i toho,že mě opustí. Jak rozpolcení osobnosti. Pomalé umírání.